Renata Šarjaková, 25. září 2025
MF DNES: V čele, nebo v base? Už je to tady zase?

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Před 35 lety, tedy krátce po revoluci, se vyprávěl tento vtip: „Jaký je rozdíl mezi cellem a basou? Ten, kdo byl v čele, je teď v base, a ten kdo byl v base, je teď v čele.“ První prezident, komunistickým režimem vězněný disident Václav Havel, tuto definici skutečně splňoval, z čela do basy se nicméně dostal ze známějších tváří snad jen Miroslav Štěpán.

Jinak ke kriminalizaci komunistů, jejich strany či samotné ideologie nedošlo a letošní volby toho jsou/budou důkazem. Po listopadu 1989 navíc celá řada komunistů vyměnila červenou stranickou knížku za modrou (ne že by se snad nechali zprostit vojenské služby) a v politické kariéře s mírnou modifikací vedoucí úlohy pracujícího lidu za volný trh pokračovali dál.

I s tímto dědictvím se koneckonců v případě některých ústavních činitelů vypořádáváme dodnes, o čemž svědčí mimo jiné profesní minulost finalistů posledního boje o Pražský hrad.

Také boj o premiérské křeslo nabízí aktualizaci vtipu s čelem a basou. V době, kdy soud probírá korupční kauzu Dozimetr, která se silně pojí s hnutím STAN, se z předvolebního hesla „Starostové do čela“ může teoreticky stát zcela jiný hudební nástroj. Dále tu máme SPOLU a bitcoinovou kauzu, na níž se intenzivně pracuje tak, aby se o ní do voleb moc nemluvilo, a po volbách se ideálně mohlo uklízet dál.

I v táboře současné opozice to s čelem a basou není jednoznačné. Už snad deset let se táhne kauza Čapí hnízdo, která se vždy jako na potvoru soudně i mediálně rozdmýchá právě v době voleb. Novinkou letošních voleb je pak stíhání Tomia Okamury za „nenávistné“ billboardy a kauza neoprávněného čerpání dotací společností Agrofert.

Vzhledem k tomu, že nejsem odborník ani na šifrované telefony, ani na bitcoiny či regionální operační programy, krátce okomentuji nejnovější „neoprávněné čerpání“ nárokových dotací. Nárokové dotace jsou kompenzací za omezení hospodaření, za plnění podmínek, které zemědělcům určují, jak mají a nemají hospodařit, a které se z více jak 90 procent tvoří v Bruselu, nikoliv u nás doma. Pokud je zemědělec plní (a jsou na to velmi přísné kontrolní systémy), náleží mu, ať je to Petr, nebo Pavel, klidně i třeba Petr Pavel, který zákony podepisuje. Jindy a jinde to navíc nebyl nikdy problém.

Soudě dle této „kauzy“ pak už těžko hledat pravdu v kauzách ostatních a nezbývá než věřit, že „pravda vítězí“, jak praví prezidentská standarta, nikoliv „pravda vyděsí“, jak čím dál více v této zemi začíná platit.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 295
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář