Renata Šarjaková, 2. září 2025
MF DNES: S Ukrajinou „dočasně“ a nikdy jinak

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Velkou Británií teď hýbe vyvěšování vlajek. Pravicoví extremisté, tedy jak je označují tamní média (jinak celkem obyčejní lidé včetně farmářů, kteří se už doma necítí jako doma), chtějí vyvěšením vlastních vlajek ukázat, že zatímco jsou jindy britské ulice plné duhových, palestinských či ukrajinských vlajek, tak ty, které by tam skutečně patřit měly, tedy „Union Jack“ nebo „Kříž sv. Jiří“, jsou politikům trnem v oku.

Ještě výmluvnější je skutečnost, že jindy vůči „tichým a vděčným“ migrantům tvrdě pracujícím na tom, aby ulice vypadaly stejně jako u nich doma, laxní pořádkové složky se najednou mohou přetrhnout, aby britské a anglické vlajky odstranily.

Suchý britský humor zašel až tak daleko, že domorodci začali vlajky sprejovat na výmoly, které jsou rychlostí blesku zakryty štěrkem a asfaltem, hlavně, aby na nich nebyl vlastenecký symbol. Ale zpátky k nám, kde sice ještě stále nemáme západní platy, ale stejně jako na západě jsou tu školky a školy, kde jsou české děti téměř v minoritě, ve větších městech přes den neslyšíte češtinu, a i s těmi vlajkami, minimálně duhovými a žlutomodrými, za Berlínem, Bruselem či Londýnem moc nezaostáváme.

Až si člověk klade otázku, jestli to už tak zůstane napořád. I v Německu před deseti lety slyšeli, že to „zvládnou“, a že jsou tam syrští uprchlíci jen dočasně. My Češi máme s oním „dočasně“ svoje zkušenosti. Starý vtip říkal, že jednotkou dočasně je jeden „furt“ o hodnotě 23 let. Dočasně měla trvat i liberalizace obchodu s Ukrajinou umožňující bezcelní dovozy zemědělských komodit na území EU. Nebýt polských prezidentských voleb, možná by trvala dál.

Teď je na stole návrh platný až do vstupu Ukrajiny do EU, který je sice vůči tamním velkozemědělcům méně velkorysý, stále jsou ale kvóty pro bezcelní dovoz přibližně pětkrát vyšší než před rokem 2022. Obchodníci tvrdí, že levnější (ale také s nižšími standardy vyprodukované) ukrajinské potraviny jsou skvělou konkurencí pro údajně drahé potraviny lokální. Je to tak?

U pšenice, která se prodává za globální ceny, platí, že Česko je stále v EU jednou z nejlevnějších zemí, a u mléka jsme se nedávno posunuli z chvostu žebříčku lehce pod průměr. A neměla Ukrajina původně živit Afriku, potom se jim mělo dočasně bezcelně pomoci vytvořit koridory? Nebo je to zase „dočasně“ na jeden „furt“?

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 000
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář