Renata Šarjaková, 11. srpen 2025
MF DNES: (K)lásky mezi kapkami deště a zemědělcův predikament

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Globální oteplování se neprojevuje jen hojnější účastí (i politiků z „konzervativních stran“) na tzv. pochodech hrdosti, ale i nezvyklým rozložením srážek v čase. A jestliže je údajným nepřítelem manifestujících ve srovnání s našimi severními a východními sousedy poměrně liberální a tolerantní „majorita“, pak podle starého vtipu největším nepřítelem zemědělce jsou jaro, léto, podzim a zima. A nevadí-li většině Čechů cokoliv, co se dělá za zavřenými dveřmi, souhlasí-li s tím obě strany, pak zemědělci hospodaří ne za zavřenými dveřmi, ale pod otevřeným nebem.

Do dalších paralel, jako je třeba srovnání přístupu politiků k demonstracím zemědělců a LGBT+ menšin, se pouštět raději nebudu a vraťme se ke srážkám. Ne srážkám s policií či s odpůrci pochodu, což ukazuje, jak je Čechům toto téma lhostejné, ale ke srážkám v meteorologickém smyslu. Změna klimatu totiž paradoxně neznamená, že prší méně. Podle statistiky ČHMÚ průměrný republikový srážkový úhrn za roky 1961 až 1990 činil 674,0 mm, zatímco za období 1991 až 2020 to bylo dokonce 684,0 mm.

Přesto mluvíme o suchu, a to z několika důvodů. Určitě to jsou vyšší teploty, jak přes zimu, kterou lze už jen těžko nazvat „ladovskou“, tak i na jaře a v létě, kdy se mnohem dříve i častěji objevují tropické dny. To zatím sice není případ letošního léta, jehož průběh rozhodně neodpovídá prázdninovému ideálu. Stejně jako loni jsme nicméně zaznamenali poměrně teplou zimu a jaro, které ale byly zároveň velmi chudé na srážky. Od začátku loňského prosince do poloviny letošního března jsme zaznamenali souhrnně jen 80 milimetrů srážek, 60 % oproti normálu, a skoro třikrát méně srážek, než za stejnou dobu naměřili třeba ve Francii.

Situace se výrazně nezlepšila ani v dubnu, kdy na většině území Česka spadlo 50 % srážek oproti normálu. To na jedné straně spolu s jarními mrazíky prohlubuje abiotický stres ozimů, zvyšuje náchylnost vůči chorobám a škůdcům a snižuje výnosy, na straně druhé takto suché jaro často neprospívá ani plodinám setým na jaře. Typickým příkladem je mák, u kterého dnes řada pěstitelů přechází na ozimou variantu.

Vrcholem letošní sezony je „vypršení“ předchozího srážkového deficitu v době žní, což asi mnohde negativně ovlivní výnosy i kvalitu obilovin a s tím také tržby zemědělců. A pak se divíme, že na rozdíl od jiných menšin u nás zemědělců ubývá…

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 294
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář