Renata Šarjaková, 2. červenec 2025
MF DNES: 5 % z koláče? Ale jak velkého? Jak Evropa a Unie pekly dort

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Před dvěma týdny jsem v Bruselu kolegům z jiných členských zemí, především z nezemědělských, často environmentálních organizací, vyprávěl příběh, jak kočička s pejskem z Čapkova „Povídání o pejskovi a kočičce“ pekli dort. Podobně se totiž v současné době utváří rozpočet Evropské unie na roky 2028 až 2034.

Zelená energetika, „spravedlivá tranzice“, bezuhlíkový průmysl, boj proti změnám klimatu, společná obrana. Zkrátka věci, které do společného rozpočtu nepatří, jako do dortu nepatří zelí, ocet, pepř či husí hlava.

A s každou reformou se snižuje podíl rozpočtu určeného na zemědělství. Dnes je to kolem 28 %, před dvaceti lety to byl téměř dvojnásobek. I to se může zdát jako hodně, ale fakticky je to méně než 0,3 % hrubého národního důchodu členských států. Unijní rozpočet se totiž nezvyšuje podle počtu unijních regulací, ale odvíjí se od výkonu hospodářství členských států. Teoreticky tedy roste s tím, jak členské státy bohatnou.

A tady je právě zakopaný pes (možná ten, co snědl dort). Ačkoliv se požadavky na zemědělce neúměrně zvyšují, kompenzace za jejich plnění nominálně, ale hlavně reálně vlivem inflace klesají. Unijní politika je navíc v posledních letech zaměřena na „nerůst“ s rudozeleným cílem vytvořit v „zájmu zdraví planety“ méně, a to méně pak hezky socialisticky „spravedlivě“ přerozdělit.

K tomu přerozdělování je pak potřeba víc a víc pravidel a víc a víc lidí, kteří tato pravidla vytvářejí a kontrolují, což navyšuje nejen náklady podnikatelů, kteří to celé platí, ale hlavně náklady na byrokratický aparát. Podnikatelé s vyššími náklady a regulací méně vyrábějí, čímž dochází k růstu inflace, zatímco neustále bobtnající úřednický aparát chce mzdy na základě inflace navyšovat.

Jak kdysi řekla Margaret Thatcherová: „Problém socialismu je, že vám dříve či později dojdou peníze ostatních lidí.“ A také během covidu došly, a proto si Evropa začala jménem členských států peníze půjčovat. Ty bude muset začít splácet, a tak se bude muset každý rok 20 % dortu poslat věřitelům. Co se zbytkem? Lépe přerozdělit? Ne. Vyhodit a začít od znova.

Fakt, že HDP nynější EU tvoří asi 15 % světového HDP, ale v roce 2004 to bylo 21 %, vybízí ke dvěma otázkám. Zaprvé: začne se v Bruselu péct podle lepšího receptu? A zadruhé: bude někdo 5 % HDP ve výdajích na zbrojení kontrolovat stejně úzkostlivě, jako je dnes kontrolováno 0,3 % pro zemědělce?

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR

 

Hodnocení => průměr 267
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář