Proti chystané reformě evropské zemědělské politiky se konaly protestní akce už letos v květnu v Bruselu. Zástupci zemědělců i s ohledem na rostoucí náklady a nároky vyplývající z unijních předpisů vyzvali k navýšení evropského zemědělského rozpočtu v příštím období alespoň o 30 procent. Pokud Evropská komise požadavkům nevyhoví, nelze podle komory vyloučit další masivnější protestní akce napříč Evropou na podzim.

Návrh, jak bude vypadat rozpočet EU na období po roce 2027, tedy takzvaný víceletý finanční rámec, by měla EK zveřejnit 16. července. Součástí víceletého rámce je i evropský zemědělský rozpočet, od kterého se následně odvíjí i podoba příští Společné zemědělské politiky (SZP), která patří k hlavním pilířům evropské integrace.

Podle prvních informací Agrární komory mají být v rozpočtu zásadní změny. Peníze určené na zemědělství by nově měly být součástí jediného fondu a o jejich rozdělení by rozhodovaly národní státy podle svého uvážení. V praxi by to znamenalo ztrátu jakékoliv evropské vize agrárního sektoru a prohlubování rozdílů mezi jednotlivými členskými státy, uvedla komora.

Prezident komory Jan Doležal upozornil na to, že SZP je vysoce relevantním nástrojem pro zajištění přístupu k bezpečným, udržitelným a cenově dostupným potravinám na celém kontinentu a jakékoliv oslabení jejího financování znamená faktickou rezignaci na plnění těchto cílů.

Komora zároveň vyzvala své členy k podpoře petice za zachování silné a samostatné Společné zemědělské politiky EU, kterou organizuje evropská zemědělská nevládní organizace COPA-COGECA.

Z usnesení, které už dříve schválili europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku vyplývá, že hlavními prioritami pro příští dlouhodobý rozpočet EU by měla být bezpečnost a konkurenceschopnost. Podle prohlášení Evropského parlamentu by měl odrážet aktuální geopolitickou, ekonomickou a environmentální realitu a být flexibilní. Prioritou by měla být i podpora malých a středních podniků či start-upů.

Zemědělci dosud dostávají platby z EU ve dvou pilířích. V prvním farmáři dostávají přímé platby na plochu obhospodařované půdy nebo chov hospodářských zvířat, ve druhém získávají platby na rozvoj venkova, investice nebo pro mladé zemědělce. Na SZP jde v současnosti zhruba třetina evropského rozpočtu, celkový roční rozpočet prvního pilíře činí zhruba 21 miliard korun.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) letos v březnu řekl, že bude usilovat o to, aby peníze směřující do zemědělství byly zachovány ve stejné výši a zůstala také stejná struktura zemědělských dotací.