Renata Šarjaková, 16. duben 2025
MF DNES: I evropská ryba zapáchá od hlavy

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Staré známé přísloví říká, že ryba smrdí od hlavy. Proto také mnohé překvapilo, že přes mnohdy oprávněnou kritiku, která se před volbami do Evropského parlamentu snášela na hlavu Ursuly von der Leyenové, nedošlo při sestavování nové Evropské komise k výměně na postu její předsedkyně.

Nejen že paní předsedkyně v tandemu s hlavním odpůrcem kravské flatulence Fransem Timmermansem tlačila pro průmysl a zemědělství v podstatě likvidační „greendealovou“ environmentální politiku, ale nevyhnuly se jí také osobní skandály, jakým byl například mediálně známý Pfizergate. Po aféře stejně jako po podezřele smazaných textových zprávách, které si paní předsedkyně vyměňovala s šéfem Pfizeru Albertem Bourlou, se slehla zem, stejně jako se zapomnělo na žalostný stav německé armády a podezřelé zakázky Bundeswehru z doby působení von der Leyenové na postu ministryně obrany.

Jestliže byl Švejk superarbitrován pro „neschopnost“, někdy se zdá, že neschopnost v kombinaci s ochotou pro všechno je základní předpoklad pro kariéru v unijních institucích. Možná je to ale genius loci, respektive prokletí evropského hlavního města.

To se teď podle serveru Politico potácí v krizi. V Bruselu se střílí už nejen ve jménu náboženského fanatismu, ale i kvůli drogovému obchodu. Od Nového roku celkem jedenáctkrát, přičemž o život přišli dva lidé a dva byli vážně zraněni. Veřejné služby nefungují, ve městě se hromadí odpadky a v účetnictví dluh. Ten už přesáhl 14 miliard eur a každý den roste o 4 miliony, za rok tedy víc než miliarda přibude. Frankofonní politici se i přes tlumočnickou službu nedokážou domluvit s těmi vlámskými a jakákoliv rozhodnutí trvají dlouho a míří ke kompromisu, který vlastně nic neřeší.

V EU se používá 24 úředních jazyků, a zatímco oficiálním mottem organizace je „jednota v rozmanitosti“, klidně by to mohlo být právě ono: „Nemůžeme se domluvit, tři roky řešíme nesmysl a výsledkem je kompromisní nesmysl.“

V zemědělství je to třeba nově povinnost neorat půdu bohatou na uhlík i tam, kde se ještě loni oralo, takže tam stejně žádný uhlík není, a jako kompromis platí, že zákaz orby platí jen na vyznačených „flecích“, nikoliv na celém poli. Svět už mezitím žije nikoliv uhlíkem, ale celní válkou, kde se EU přiklání na stranu Číny. Možná je to podobné vidění světa v duchu „poručíme větru, dešti“, možná se zase budou mazat textové zprávy – a karavana kráčí dál.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 290
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář