Renata Šarjaková, 23. červenec 2021
Kravincová, nikoliv okurková sezona
Mladá fronta DNES - Hovory z lán(ů)

- Nadpis jsem si dnes trochu vypůjčil od bývalého lánského rezidenta, jenž se kromě prezidentování věnoval také publikační činnosti. Těsně před koncem prvního mandátu vydal polemiku s tehdy ještě teprve nastupujícím fenoménem globálního oteplování s názvem „Modrá, nikoliv zelená planeta“. Cirka deset let po vydání této knihy, která se pravděpodobně (alespoň mimo hranice České republiky) bestsellerem měnícím uvažování společnosti nestala, měl Václav Klaus mimo jiné prohlásit, že pravice boj o globální oteplování prohrála.

Ať už představuje globální oteplování součást „přirozených“ solárních či planetárních cyklů, nebo je ryze antropogenního charakteru, pro zemědělce je realitou. Daleko častěji nás sužují epizody sucha či přívalové deště a ukazuje se, že bez organické hmoty v půdě, nejlépe pak statkových hnojiv ze živočišné výroby se těmto extrémům čelí mnohem hůře.

Jak ale přesvědčit společnost, zvlášť když pravice tento boj několikrát prohrála, že krávy nejsou zlo, ale že naopak představují klíč k řešení mnoha současných problémů? Možná by nám mohla pomoci letní „okurková“ sezona, kdy se, jak lidový název novinářsky neplodného období napovídá, do mainstreamových médií začínají dostávat témata jindy spíše opomíjená a mnohdy přímo zemědělská.

Třeba tento týden si čtenáři po celém světě mohli přečíst o tom, jak následník britského trůnu princ Charles na zemědělské výstavě v Harrogate šlápnul do kravince, nebo o tom, jak trávicí ústrojí skotu dokáže rozkládat plasty.

Než nám Evropská unie zakáže pěstovat kukuřici a přikáže nám naopak kravám do žlabu sypat obsah žlutých kontejnerů, je třeba věci uvést na pravou míru. Konkrétně se má totiž jednat o schopnost bakterií běžně se vyskytujících v bachoru, tedy v největším ze čtyř žaludků tohoto přežvýkavce, rozkládat přírodní polyestery.

Cílem výzkumu dr. Doris Ribitschové z Univerzity přírodních zdrojů a živých věd ve Vídni, je tyto bakterie izolovat a zaměřit se na enzymy, které produkují. Ty by potom mohly mít využití při ekologické likvidaci plastů a alespoň částečně odpovědět na nerudovskou otázku 21. století „kam s ním?“.

Dneska jsou přitom žaludeční šťávy skotu jatečním odpadem, v budoucnu by se díky výše zmíněnému výzkumu mohly stát cennou surovinou. Není divu, že krávy jsou v některých kulturách posvátným zvířetem, a bylo by dobře jim nejen v rámci okurkové sezony věnovat více pozitivního „PR“.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 081
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář