Renata Šarjaková, 24. květen 2019
Zemědělské čtvrtfinále a nominace v jednom
Minulý týden jsem žertovně srovnával krátkodobou posedlost veřejnosti jednou polní plodinou s hokejovým šílenstvím, které v posledních letech obvykle končívá s vypadnutím českého národního týmu ve čtvrtfinále.

Řepka nám pomalu odkvétá, hokejisté po nejistém výkonu v prvních padesáti minutách a po brankové smršti v závěru zápasu postupují do semifinále. Co naplat, nakonec je vždy nejdůležitější výsledek, na herní projev si po letech málokdo vzpomene. Čtvrtfinálovému zápasu na mistrovství světa v hokeji se také někdy říká „zápas pravdy“. Toto klání totiž odděluje ty úspěšné, kteří budou hrát o nejcenější kovy, od těch, kterým nezbývá než sbalit si hokejky a zkusit si splnit sen o medaili zase za rok.

Takový malý zápas pravdy, volby do Evropského parlamentu, čeká i na zemědělce. V sázce možná sice nejsou medaile a trofeje do vitrín a zápis do síně slávy, ale i tak jde o hodně, téměř až „o všechno“, to je o budoucnost tuzemského zemědělství. Po volbách do Evropského parlamentu se totiž bude rozhodovat nejen o pravidlech budoucí Společné zemědělské politiky, o zastropování dotací, o podporách pro citlivé komodity včetně živočišné výroby a podporách pro zemědělce, kteří hospodaří udržitelným způsobem, ale také o finanční obálce pro zemědělce. Jestliže již nyní často ve srovnání s našimi západními sousedy taháme za kratší konec, po snížení obálky na zemědělství s Evropského rozpočtu a s ohledem na zcela rozdílnou výši národních podpor u našich sousedů bychom nehráli oslabení čtyř mužů proti pěti, ale už bychom se bránili jen ve třech. V takové chvíli pak nebývá daleko ke kapitulování.
Pokud zůstaneme u hokeje, jedná se dnes a zítra z pohledu samotných kandidátů o jakousi obdobu čtvrtfinále. Tady se rozhodne o tom, zda příprava (kampaň) byla dobře odvedená, a zda je voliči pošlou dál. Z pohledu samotných voličů volby znamenají zase jakousi pomyslnou nominaci. Máme jedinečnou možnost stát se (a společně s námi dalších 8,3 milionů voličů) trenerským týmem a vybrat 21 borců a borkyň (ano slovník spisovné češtiny skutečně toto slovo udává jako ženský ekvivalent slova českého synonyma slova atlet), kteří nás budou příštích pět let reprezentovat. Shodou náhod by to vystačilo přesně na čtyři hokejové pětky včetně brankáře, jen by se nesměl nikdo zranit.


Zatímco Miloš Říha si mohl vybírat z celé plejády klubů a soutěží, tuzemští voliči si mohou vybírat ze 40 kandidátních listin. V ideálním případě by bylo vhodné s tak nízkým počtem mandátů, které Česká republika v Evropském parlamentu má, přímo zakroužkovat 21 europoslankyň a europoslanců napříč kandidátními listinami. Tento způsob volby bohužel alespoň zatím není možný. Nezbývá tedy než důvěřovat politickým stranám, že do „první pětky“ nasadily ty nejlepší borce. V jednom z minulých komentářů jsem psal,že při absolutním počtu 751 europoslanců a 21 europoslanců a europoslankyň z České republiky je třeba, aby námi zvolení zástupci byli skutečně kvalitní a aktivní a šlo jim o stejnou věc, jako jejich voličům. Na tomto místě je nutné poznamenat, že v těchto volbách skutečně takový kandidáti jsou, a nastupují dokonce v první pětce s vysokou šancí se do manšaftu dostat a být rozdílovým hráčem. To je z pohledu nás zemědělců nevídaná šance, které je třeba využít.


K tomu je třeba nicméně k volbám přijít a z diváckých míst zvednout i jindy pasivní nevoliče v okruhu svých blízkých a rodiny a přesvědčit je, že teď jde o všechno. Šanci na reparát čtvrtfinále, tedy novou nominaci, budeme mít nejdříve za pět let. Jedině tak můžeme na turnaj (do Bruselu) poslat kanditáty, kteří nás budou reprezentovat Voráčkovou vytrvalostí, šikovností a důrazem a nedají v Evropě nikomu nic zadarmo.


Jan Doležal, Agrární komora


Hodnocení => průměr 292
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář