Živočišná výroba dnes zajišťuje přibližně třetinu světové spotřeby bílkovin a představuje významný zdroj obživy pro miliony lidí. Současně se sektor nachází v období výrazných změn, způsobených rostoucí poptávkou po potravinách, tlakem na efektivnější využívání přírodních zdrojů, změnou klimatu a potřebou snižovat environmentální dopady produkce. Podle FAO neexistuje jeden univerzální model živočišné výroby, který by byl optimální pro všechny regiony. Přínosy i výzvy jednotlivých systémů se liší podle místních podmínek, dostupnosti půdy, klimatu, ekonomické situace i sociálních potřeb.

Zpráva upozorňuje, že nejvyváženější příspěvek ke všem třem pilířům udržitelnosti vykazují smíšené systémy rostlinné a živočišné výroby, které zároveň posilují odolnost zemědělství a podporují principy bioekonomiky. Významnou roli hrají také pastevní systémy, zejména v oblastech, kde není možné efektivně pěstovat plodiny. Naopak intenzivní produkční systémy dosahují vysoké ekonomické efektivity a produktivity, avšak vyžadují pečlivé řízení dopadů na životní prostředí.

Autoři studie zdůrazňují, že hospodářská zvířata dokážou využívat zdroje, které nejsou přímo využitelné pro lidskou výživu, například travní porosty, vedlejší produkty zemědělské a potravinářské výroby či půdu nevhodnou pro pěstování plodin. Živočišná výroba tak může významně přispívat k efektivnějšímu využívání zdrojů a k oběhovému hospodářství. Vedle produkce potravin poskytuje také organická hnojiva, suroviny pro výrobu bioenergie a další biologické materiály.

Současně FAO upozorňuje na řadu výzev, kterým sektor čelí. Patří mezi ně emise skleníkových plynů, využívání půdy a vody, ochrana biologické rozmanitosti, zdraví a welfare zvířat, antimikrobiální rezistence či rizika přenosu zoonotických onemocnění. Zpráva uvádí, že živočišná výroba se podílí přibližně 12 % na celosvětových antropogenních emisích skleníkových plynů, přičemž významnou část představují emise metanu pocházející ze skotu.  

FAO proto zdůrazňuje potřebu hledat vyvážená řešení, která umožní současně zajistit výživu rostoucí světové populace, podporovat živobytí zemědělců a minimalizovat dopady na životní prostředí. Klíčovou roli budou v následujících desetiletích hrát inovace, investice do zdraví a produktivity zvířat, efektivnější využívání zdrojů i rozvoj udržitelných hodnotových řetězců. Zpráva tak potvrzuje, že budoucnost živočišné výroby nebude spočívat v jediném modelu, ale v kombinaci různých přístupů přizpůsobených místním podmínkám a potřebám jednotlivých regionů.

Zdroj: New FAO report surveys how different livestock production systems can contribute to social, economic and environmental sustainability, Contribution of the livestock sector to food security and sustainable agrifood systems

Kontaktní osoba:
Mgr. Kateřina Langsfeldová, Ph.D.
Oddělení zahraničně obchodní spolupráce
Ministerstvo zemědělství
Katerina.Langsfeldova@mze.gov.cz