Vyšší cenové indexy ve srovnání s předchozím měsícem zaznamenaly všechny sledované komoditní skupiny, i když s výraznými rozdíly v intenzitě tohoto růstu. V meziročním srovnání byl index o 3,3 bodu (2,5 %) vyšší, nicméně zůstal 26,9 bodu (16,8 %) pod svým rekordním maximem z března 2022.

Index cen obilovin FAO dosáhl v srpnu v průměru 116,3 bodu, což je o 2,5 bodu (2,2 %) více než v červenci a představuje to nejvyšší hodnotu od května 2024. Mezinárodní ceny vzrostly u všech hlavních druhů obilovin, k čemuž přispěla silná poptávka, obavy z dopadů počasí na úrodu v klíčových pěstitelských regionech a pokračující nejistota ohledně exportních tras přes Černé moře. Světové ceny pšenice meziměsíčně stouply o 2,6 % (meziročně jsou vyšší o 15,0 %) kvůli přetrvávajícím logistickým problémům v Černém moři, horším vyhlídkám sklizně v částech Evropy po vlnách veder a sucha a také slabšímu americkému dolaru, který podpořil konkurenceschopnost dolarových dodávek. Ceny kukuřice vzrostly meziměsíčně o 2,5 % v reakci na obavy o výnosy v kukuřičném pásu USA (Corn Belt) a zhoršující se odhady produkce v EU kvůli dlouhotrvajícímu suchu a horku; trh navíc podpořila silná poptávka ze sektoru biopaliv (ethanolu) a krmiv, výpadky ukrajinského exportu a obavy o dostupnost výrobních vstupů po uzavření Hormuzského průlivu. Světové ceny čiroku a ječmene stouply o 3,9 %, respektive o 2,6 %, což odráží celkové zpevnění na trzích s krmným obilím. Souhrnný index cen rýže FAO v srpnu mírně posílil o 0,5 %, když ceny rýže typu indica těžily z pohybů měnových kurzů, trvalých nákupů asijských a afrických zemí a očekávané napjatější nabídky.

Index cen rostlinných olejů FAO dosáhl v srpnu v průměru 196,9 bodu, což představuje meziměsíční nárůst o 1,1 bodu (0,6 %). Jde o třetí měsíční růst v řadě a nejvyšší úroveň od června 2022. Za tímto vývojem stály vyšší světové ceny palmového a sójového oleje, které převážily nad poklesem cen oleje slunečnicového a řepkového. Ceny palmového oleje pokračovaly v růstu taženy pevnou globální dovozní poptávkou a obavami z vlivu klimatického jevu El Niño na produkci v jihovýchodní Asii. Ceny jihoamerického sójového oleje zůstaly pevné díky silnému vývozu, zatímco ceny v USA mírně oslabily v důsledku nejistoty kolem politiky biopaliv a domácí poptávky po surovinách. Ceny slunečnicového a řepkového oleje nepatrně klesly vlivem slabší poptávky a vyhlídek dostatečného zásobení trhu v hospodářském roce 2026/27.

Index cen masa FAO dosáhl v srpnu průměrné hodnoty 127,9 bodu, což je o 1,2 bodu (1,0 %) více než v revidovaném červenci a zhruba na úrovni loňského roku. Zvýšení odráželo vyšší ceny drůbežího, vepřového a skopového masa, které částečně kompenzovaly pokles cen masa hovězího. Ceny drůbežího masa stouply díky oživení brazilských vývozních cen při silné globální poptávce. Ceny vepřového masa výrazně vzrostly především v EU, kde vysoké letní teploty zpomalovaly růst zvířat a omezily nabídku jatečných prasat; tento nárůst byl částečně tlumen levnějším masem z Brazílie, kde byla nabídka dostatečná. Skopové maso zdražilo vlivem vyšších cen na Novém Zélandu při trvale omezené exportní nabídce a silném zájmu dovozců. Naopak mezinárodní ceny hovězího masa klesly: Brazílie se přiblížila vyčerpání své ochranné dovozní kvóty do Číny (hrozí uvalení vyšších cel na další dodávky) a Austrálie již kvótové stropy v Číně i Jižní Koreji naplnila. To vyvolalo zostřený konkurenční boj na alternativních trzích a stlačilo exportní ceny obou klíčových vývozců.

Index cen mléčných výrobků FAO činil v srpnu v průměru 119,2 bodu, což je meziměsíčně o 2,7 bodu (2,3 %) více. Jedná se o první nárůst po čtyřech měsících poklesu, ačkoliv hodnota zůstává 21,7 % pod úrovní ze srpna minulého roku. Růst byl tažen sušeným mlékem a sýry, zatímco ceny másla stagnovaly. Ceny sušeného odstředěného mléka (SMP) a sušeného plnotučného mléka (WMP) vzrostly o 3,0 %, respektive o 2,4 %, neboť pevnější ceny v Evropské unii převážily nad sezónním poklesem v Oceánii. V EU ceny táhla vzhůru klesající produkce syrového mléka způsobená horkem a suchem spolu s pevnou dovozní poptávkou (zejména u SMP). V Oceánii naopak nabíhající sezónní produkce působila na zlevnění. Ceny sýrů stouply o 2,7 % (pokračování oživení z července), kde evropský růst kvůli nedostatku mléka více než vyrovnal pokles v Oceánii způsobený konkurencí z USA. Ceny másla zůstaly meziměsíčně stabilní – vyšší evropské ceny dané nedostatkem mléčného tuku vybalancovala levnější nabídka z Oceánie.

Index cen cukru FAO dosáhl v srpnu průměrně 106,4 bodu, což znamená skokový nárůst o 11,3 bodu (11,9 %) oproti červenci a nejvyšší hodnotu od června 2025. Důvodem byly sílící obavy o globální bilanci nabídky v sezóně 2026/27. Sucho a horko vedly ke snížení odhadů výnosů cukrové řepy v EU (kde se již očekával meziroční pokles osevních ploch), jev El Niño nadále omezoval úrodu v klíčových asijských pěstitelských státech a nižší produkci hlásila i stěžejní brazilská pěstitelská oblast Střed-Jih. K růstu mezinárodních cen přispělo také rozhodnutí Indie umožnit bezcelní dovoz surového cukru.

*) Na rozdíl od ostatních komoditních skupin není většina cen používaných pro výpočet Indexu cen masa FAO k dispozici v době, kdy je Index cen potravin FAO sestavován a publikován. Hodnota Indexu cen masa za poslední měsíce je proto odvozována z kombinace cenových projekcí a reálně zaznamenaných hodnot. Tato skutečnost může občas vyžadovat výraznější zpětné revize konečné hodnoty indexu masa, což může následně ovlivnit i celkový Index cen potravin FAO.

Zdroj: FAO Food Price Index | Food and Agriculture Organization of the United Nations

Kontaktní osoby:
Ing. Jan Křešnička
Velvyslanectví ČR v Římě

Mgr. Kateřina Langsfeldová, Ph.D.
Oddělení zahraničně obchodní spolupráce
Ministerstvo zemědělství
katerina.langsfeldova@mze.gov.cz