Tato iniciativa přichází v době rostoucího tlaku na brazilský chov hospodářských zvířat. V září vstoupí v platnost evropská nařízení omezující dovoz masa ze zemí, které používají určitá antimikrobiální činidla po celý život zvířat. Brazílie se pokusila vyjednat přechodné období a alternativní adaptační opatření, ale Evropská unie tyto žádosti zamítla.

Tato slepá ulička odhaluje problém, který se v brazilském agrobyznysu dostává do popředí již léta – individuální sledovatelnost zvířat. Podle Michelle Borgesové, výkonné ředitelky brazilské sítě pro udržitelný obchod s hospodářskými zvířaty, přestal být tento proces trendem a stal se nutností pro ty, kteří chtějí zůstat konkurenceschopní.

Nová evropská legislativa se začala připravovat již v roce 2019, kdy unie oznámila svůj záměr omezit používání antimikrobiálních látek v živočišné výrobě. Nařízení bylo formalizováno v roce 2023 a stanovilo lhůtu pro přijetí vyvážejícími zeměmi do 3. září 2026. V případě hovězího masa je výzva větší, protože Evropská unie vyžaduje kompletní historii zvířete od narození až po porážku. V Brazílii to znamená sledování dobytka, který prochází různými farmami během produkčního cyklu a může trvat dva až tři roky. Mnoho zvířat se narodí na chovných farmách, poté jde do odchovných farem a cyklus dokončí ve výkrmnách nebo na výkrmných farmách. Zaznamenávání celé této cesty je právě jedním z největších úskalí v celostátní sledovatelnosti.

Evropský seznam zakázaných látek navíc zahrnuje nejen antibiotika používaná v humánní medicíně, ale také ionofory – přísady široce používané v krmivech pro skot ke zlepšení konverze krmiva a přírůstku hmotnosti. Evropská unie odmítla brazilský návrh omezit jejich použití pouze na konečnou fázi výkrmu a zachovala požadavek na zdokumentovanou kontrolu po celou dobu života zvířete.

Vznikl tak brazilský kulatý stůl pro udržitelný chov hospodářských zvířat vytvořený s cílem spojit různé články v dodavatelském řetězci hovězího masa, který sdružuje venkovské producenty, masokombináty, maloobchodníky, restaurace, finanční instituce, organizace občanské společnosti, výzkumníky a zástupce veřejného sektoru. Jeho cílem je najít společná řešení, která zvýší udržitelnost chovu hospodářských zvířat a sladí produktivitu, ochranu životního prostředí, sociální začlenění a přístup na trhy.

Ačkoli brazilská diskuse nabrala na obrátkách díky evropským požadavkům, Michelle Borgesová tvrdí, že omezení sledovatelnosti jen na vývoz je chyba. Podle ní se i brazilský trh posouvá k požadavku stále větší transparentnosti. „Výrobci si často myslí, že nemusí splňovat určité požadavky, protože prodávají pouze na domácím trhu. Pokud však tyto postupy nepřijmou, riskují také ztrátu podílu na trhu v rámci domácího trhu.“ Zdůrazňuje, že sledovatelnost neslouží jen k prokázání původu masa. Tento nástroj umožňuje monitorovat zdravotní, environmentální a sociální problémy, rychle identifikovat ohniska nemocí, posilovat programy bezpečnosti potravin a prokazovat dodržování environmentálních a pracovněprávních předpisů.

Zdroj

Zpracoval: Martin Lošťák, místní zástupce ČR pro agro-potravinářství v Brazílii, e-mail: martin.lostak@evolversolutions.com