Plasty přicházející do kontaktu s potravinami tvoří na evropském trhu polovinu potravinářských obalů a cca 40 % trhu s plasty.

Rostoucí počet politických iniciativ zaměřených na plasty, potřeba sladit protichůdné cíle (minimální podíl recyklovaného obsahu v produktech a současně přísná omezení jeho použití v potravinářských plastech kvůli vyšším koncentracím nebezpečných látek; při robustním hodnocení chemické bezpečnosti potravinářských plastů současně usnadnit inovace recyklačních technik apod.), postupné nabíhání povinností vyplývajících z již schválené legislativy nebo nadcházející připravovaná harmonizace pravidel pro plasty na evropském trhu (pro podporu pohybu sekundárních surovin na jednotném trhu a pro vyšší vytěžování kritických surovin z odpadu) ukazují na probíhající globální přechod k nové plastové ekonomice, k novým obchodním modelům (využívajícím více systém záloh/vracení), k trvalejším/opakovaně použitelným obalovým materiálům, k důslednější prevenci negativních vlivů/SSbD chemickým látkám při výrobě plastů nebo k budování domácích recyklačních kapacit mj. k překonání závislosti na zpracování plastových odpadů v zahraničí (viz zákazy exportu plastového odpadu v Austrálii nebo od listopadu 2026 v EU).

V tomto kontextu představují potravinářské plasty významnou výhodu i výzvu zároveň. Vynikají svými funkčními vlastnostmi (např. strečové fólie), ale těchto vlastností je často dosahováno použitím značného množství chemických přísad. Tyto látky mohou migrovat do potravin a je nezbytné jejich přenos důsledně kontrolovat. Mezi tyto rizikové kontaminanty patří například bisfenol, melamin, akrylamid, styren, vinylchlorid, dále změkčovadla/ftaláty, stabilizátory nebo povrchově aktivní látky/PFAS/alkylfenoly. Celkově mohou plasty obsahovat více než 13 000 různých chemických látek a více než 4 000 z nich se vyskytuje v plastech přicházejících do kontaktu s potravinami.

Funkční vlastnosti, zajišťování chemické bezpečnosti a současně vytváření nového domácího cirkulárního sektoru plastů jsou tedy úzce spjaté a v zájmu všech článků potravinové vertikály.

Realizace uvedených změn často stagnuje mj. kvůli vysokým počátečním investičním nákladům/omezené recyklační infrastruktuře/regulační fragmentaci/rozdílnému označování. Návratnost investic se však dle odhadů Zero Waste Europe pohybuje kolem 3-4 let u potravinářských balení, 2-3 let u přepravních obalů a 5-6 let u obalů na nápoje.
 

Zpracovalo: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 18.6.2026
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz, tel. 221812310