Jde tak o třetí měsíční nárůst za sebou, ale ne tak rychlý jako v předchozím měsíci. Různou měrou vzrostly indexy cen rostlinných olejů, masa a obilovin, zatímco ceny cukru a mléčných výrobků klesly. Ve srovnání s minulým rokem byl FFPI v dubnu o 2,5 bodu (2,0 %) vyšší, stále však zůstával o 29,6 bodu (18,4 %) pod maximem z března 2022.

Index cen obilovin FAO dosáhl v dubnu průměrně 111,3 bodu, což představuje nárůst o 0,9 bodu (0,8 %) oproti březnu a o 0,4 bodu (0,4 %) oproti hodně v dubnu loňského roku. V měsíčním nárůstu se odrážely vyšší ceny hlavních obilovin s výjimkou čiroku a ječmene. Světové ceny pšenice vzrostly o 0,8 %, což odráží tlak na růst způsobený suchem v některých částech Spojených států amerických a vyšší pravděpodobnosti podprůměrných srážek v Austrálii. K nárůstu cen přispěla také očekávání nižší rozlohy osevních ploch pšenice v roce 2026, jelikož farmáři přecházejí na plodiny méně náročné na hnojiva kvůli zvýšeným nákladům na energii a narušení dodávek v souvislosti s úplným uzavřením Hormuzského průlivu. Mezinárodní ceny kukuřice vzrostly o 0,7 % kvůli sezónně omezeným dodávkám a obavám souvisejícím s počasím v Brazílii, stejně jako suchem, ovlivňujícím setí v některých částech Spojených států amerických. Další tlak na růst způsobila silná poptávka po ethanolu při vysokých cenách ropy a pokračující obavy z dostupnosti hnojiv. Index cen rýže FAO vzrostl v dubnu o 1,9 %, zejména kvůli vyšším cenám rýže typu Indica a aromatické rýže, což odráží vyšší výrobní a distribuční náklady ve většině exportních zemí po zdražení ropy a jejích derivátů. Naopak světové ceny čiroku klesly o 4,0 %, především kvůli slabší dovozní poptávce, zejména z Číny, a lepším vyhlídkám na nabídku v hlavních producentských a exportních zemích.

Index cen rostlinných olejů FAO dosáhl v dubnu průměrně 193,9 bodu, což je o 10,9 bodu (5,9 %) více než hodnota v březnu a jeho nejvyšší hodnota od července 2022. Pokračující růst byl způsoben vyššími cenami palmového, sójového, slunečnicového a řepkového oleje. Mezinárodní ceny palmového oleje rostly v dubnu již pátý měsíc po sobě, zejména kvůli očekávané vyšší poptávce z odvětví biopaliv, k čemuž přispívají politické pobídky v několika producentských zemích a vyšší ceny ropy. Další vzestupný tlak na růst cen vyvolaly obavy z nižší produkce v jihovýchodní Asii v nadcházejících měsících. Podobně rostly i ceny sójového a řepkového oleje, což odráželo silnou poptávku po biopalivech ve Spojených státech amerických a Evropské unii. K růstu cen slunečnicového oleje přispěla přetrvávající omezená nabídla v oblasti Černého moře, zatímco v Argentině ceny mírně oslabily díky sezónnímu růstu zpracování, který zvýšil exportní nabídku.

Index cen masa FAO dosáhl v dubnu průměrně 129,4 bodu, což je o 1,6 bodu (1,2 %) více než v březnu a o 7,8 bodu (6,4 %) více než před rokem, čímž dosáhl nového historického maxima. Růst odrážel vyšší ceny téměř všech kategorií masa kromě skopového, jehož ceny zůstaly převážně stabilní. Ceny hovězího masa dosáhly nového maxima kvůli vyšším exportním cenám v Brazílii a omezené nabídce jatečného skotu v důsledku probíhající obnovy stád. Další tlak způsobila silná mezinárodní poptávka, zejména z Číny, kde se rychle naplňují dovozní kvóty v rámci nového tříletého ochranného mechanismu. Vzrostly také ceny vepřového masa, převážně kvůli silnější sezónní poptávce v Evropské unii, částečně však byly tlumeny nižšími cenami v Brazílii díky dostatečné nabídce. Ceny drůbežího masa vzrostly kvůli vyšším cenám v Brazílii, jelikož silná poptávka z několika afrických trhů více než vykompenzovala slabší prodej na Blízký východ, kde logistické a dopravní problémy vyžadovaly přesměrování dodávek přes Rudé moře. Ceny skopového masa zůstaly celkově beze změny, jelikož vyšší ceny v Austrálii kvůli omezené exportní nabídce byly vyváženy poklesem cen na Novém Zélandu kvůli slabší poptávce z Číny, hlavního exportního trhu.

Index cen mléčných výrobků FAO dosáhl v dubnu průměrně 119,6 bodu, což je o 1,3 bodu (1,1 %) méně než v březnu, přesto však o 32,1 bodu (21,2 %) níže než před rokem. Pokles byl způsoben hlavně nižšími mezinárodními cenami másla a sýrů, které převážily nad pokračujícím nárůstem cen sušeného odstředěného mléka (SOM), zatímco ceny sušeného plnotučného mléka (SPM) zůstaly převážně stabilní. Ceny másla klesly po dvou měsících růstu a ceny sýrů pokračovaly v sestupném trendu, zejména kvůli dostatečné nabídce mléka v Evropské unii během vrcholu sezónní produkce a produkci v Oceánii na konci sezóny, která předčila očekávání. Tyto podmínky zvýšily dostupnost smetany a podpořily výrobu sýrů. Přetrvávající konkurenční tlak na mezinárodních trzích rovněž vedl k poklesu cen, a to zejména u sýrů. Oproti tomu ceny sušeného odstředěného mléka pokračovaly v růstu a dosáhly nejvyšší úrovně od října 2022 díky silné dovozní poptávce ze severní Afriky, Blízkého východu a jihovýchodní Asie. Ceny sušeného plnotučného mléka zůstaly převážně stabilní, protože poklesy v Oceánii, způsobené dostatečnou exportní nabídkou a slabší poptávkou z klíčových trhů včetně Číny, byly vyváženy vyššími cenami v Evropské unii.

Index cen cukru FAO dosáhl v dubnu průměrně 88,5 bodu, což je o 4,3 bodu (4,7 %) méně než v březnu a o 23,8 bodu (21,2 %) méně než před rokem. Dubnový pokles byl způsoben zejména očekáváním dostatečné globální nabídky v probíhající sezóně, k čemuž přispěly lepší vyhlídky produkce v klíčových asijských pěstitelských zemích, především v Číně a Thajsku. K celkovému poklesu mezinárodních cen cukru dále přispěl začátek nové sklizně v hlavních produkčních oblastech na jihu Brazílie, kde panují příznivé povětrnostní podmínky.

*Na rozdíl od ostatních skupin komodit není většina cen používaných pro výpočet Indexu cen masa FAO v době sestavení a zveřejnění Indexu cen potravin FAO k dispozici. Hodnota indexu cen masa pro nejbližší měsíce se proto odvozuje z kombinace odhadovaných a sledovaných cen. To může občas vyžadovat výrazné revize konečné hodnoty tohoto indexu, což následně může ovlivnit hodnotu Indexu cen potravin FAO.

Zdroj: FAO Food Price Index | Food and Agriculture Organization of the United Nations

Kontaktní osoby:
Bc. Tereza Strnadová
Velvyslanectví ČR v Římě
tereza.strnadova@mzv.gov.cz

Mgr. Kateřina Langsfeldová, Ph.D.
Oddělení zahraničně obchodní spolupráce
Ministerstvo zemědělství
katerina.langsfeldova@mze.gov.cz