Odhady uvádějí, že masivní investice kolem 205 mld USD/rok by umožnily např. 50% snížení emisí agri-food sektoru (jedna třetina globálních emisí) do roku 2030. Tyto transformační náklady dosud nebyly rozloženy rovnoměrně. Diskutováno je férové sdílení těchto nákladů, aby jejich břemeno neúměrně nedopadalo především na zemědělce/prvovýrobce. Podíl se očekává od všech článků hodnotového řetězce, zejm. velkých podniků s kapacitami strategicky reagovat.

Pro inspiraci je uváděn dánský projekt AgriFoodTure Innomission jako ukázkový transformační public‑private partnership model, kdy se nepracuje pouze s technologií, ale se změnou celého systému produkce a spotřeby. Existence a zapojení silných oborových sdružení je zde klíčová.

Aktivaci nového financování inovací usnadňují i vládní aktivity při snižování rizik (klimatických, tržních, výrobních aj.) v pilotních projektech, zvyšování dostupnosti pojištění/veřejných záruk, aktivní vyhledávání aktérů dosud nezapojených v programech veřejných podpor nebo sjednocování různých regulačních, výzkumných a investičních programů. Pozornost vlád je soustředěna na posilování poptávkové strany, zejm. prostřednictvím veřejných zakázek (vytvoření trhu/stabilního odbytu pro firmy investující do transformace, resp. nových potravinářských technologií, nízkoemisních surovin, cirkulárních/biogenních materiálů apod.).

Zpracovalo: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 23.4. 2026
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz