- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 13. březen 2026:
Jednotná žádost 2026 - semináře pro širokou zemědělskou veřejnost
Součástí programu ... více - 4. únor 2026:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2026
... více - 2. prosinec 2025:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2025
číslo 11/2025&nb ... více
Informace z OECD: Města střední velikosti jsou klíčová pro aktivaci udržitelných potravinových systémů
Jedním ze způsobů, jakým provádějí agri-food transformaci hlavní globální hráči, je posilování potravinářských inovací ve městech střední velikosti. Na této územní úrovni se odehrávají klíčové pilotní projekty v rozvinutých i rozvojových zemích.
Jedním ze způsobů, jakým provádějí agri-food transformaci hlavní globální hráči, je posilování potravinářských inovací ve městech střední velikosti. Na této územní úrovni se odehrávají klíčové pilotní projekty v rozvinutých i rozvojových zemích.
Města střední velikosti a jejich zázemí se stávají významnými aktéry při aktivaci food‑tech inovací. Jsou dostatečně velká pro vytvoření dynamického inovačního prostředí, jsou ale i blízko produkčním oblastem, aby mohly přímo reagovat na potřeby zemědělců a zpracovatelů, testovat chytrá logistická/distribuční řešení a digitální nástroje, které zvyšují efektivitu potravinového systému. Současně propojují místní podniky s národními laboratořemi a výzkumnými centry, což urychluje přenos vědeckých poznatků do praxe.
Food-tech start‑upy se koncentrují ve městech střední velikosti více než jiné (díky zmíněným faktorům ale i příznivému prostředí s menší konkurencí a větší schopností těchto měst podporovat postupný růst začínajících podniků). Tato specializace středně velkých aglomerací zde usnadňuje zavádění nových food-tech řešení. Osvědčenou hnací silou těchto inovací na uvedené územní úrovni jsou partnerství v rámci formálních i neformálních platforem (např. „mléčné klastry“ propojující průmysl, veřejné instituce a akademickou sféru), projekty rozvojové spolupráce a iniciativy zaměřené na rovnostní/equity přístup.
Rizikový kapitál ve food tech (tj. potravinářských subjektech a jejich ekosystémech v 6 hlavních oblastech), směřoval dosud zejména do e‑commerce platforem/online rozvozu potravin a rostlinných bílkovin/laboratorně kultivovaných potravin. Přestože tvoří jen 6 % globálních investic rizikového kapitálu, jejich objem výrazně roste – z 4 mld. USD (2010–2012) na 47 mld. USD (2022–2024), přičemž největší podíl mají USA (42 %) a EU (14 %).
V EU i ČR se posilují víceúrovňové systémy kritické infrastruktury (nejen metropolitní území/nejvýznamnější subjekty), jejichž součástí se právě středně velké aglomerace s jejich food‑tech systémy/kapacitami stávají. Také proto jsou tyto aglomerace cílem investic, partnerství i politik směřujících k rozvoji jejich fyzické a digitální infrastruktury, moderních testovacích služeb a účasti v globálních výzkumných sítích. Právě zde dochází k propojení technologické změny, ekonomických příležitostí a reálných potřeb obyvatel.
Zpracovalo: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 12.3.2026
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz


Vytiskni tuto stránku