Poklesy v cenových indexech mléčných výrobků, masa a cukru více než vyvážily zvýšení cen obilovin a rostlinných olejů. Jedná se tak o pátý měsíc nepřetržitého poklesu indexu. FFPI byl o 0,8 bodu (0,6 %) nižší oproti své hodnotě před rokem a celkem o 36,4 bodu (22,7 %) pod maximem z března 2022.

Index cen obilovin FAO dosáhl v lednu hodnoty 107,5 bodu, což představuje mírný nárůst o 0,2 bodu (0,2 %) oproti prosinci, byl ale o 4,4 bodu (3,9 %) nižší než před rokem. Světové ceny pšenice zůstaly v lednu téměř stabilní s poklesem o 0,4 % od prosince. Tlak na růst cen silným vývozem z Austrálie a Kanady spolu s obavami z nepříznivého počasí ovlivňující ozimy v Ruské federaci a Spojených státech amerických byl vyvážen celkově příznivou situací v oblasti globálního zásobování. Dobré vyhlídky sklizní v Argentině a Austrálii spolu s vysokými světovými zásobami nadále vyvíjely tlak na pokles cen. Mezinárodní ceny kukuřice rovněž pokračovaly v klesajícím trendu a oproti prosinci poklesly o 0,2 %. Ačkoli obavy z nepříznivých podmínek k setbě v Argentině a Brazílii v kombinaci se silnou poptávkou po etanolu ve Spojených státech amerických podpořily růst cen, nedokázaly zvrátit celkově klesající náladu na trhu způsobenou dostatkem globálních zásob. Mezi ostatními hrubozrnnými obilovinami zaznamenaly světové ceny ječmene mírný nárůst, podporovaný silnou poptávkou po argentinských dodávkách, zatímco ceny čiroku odrážely pohyby na trhu s pšenicí a mírně poklesly. Oproti tomu index cen rýže FAO vzrostl v lednu 2026 o 1,8 %, zejména kvůli vyšší poptávce po aromatických odrůdách.

Index cen rostlinných olejů FAO dosáhl v lednu průměrné hodnoty 168,6 bodu, což představuje nárůst o 3,4 bodu (2,1 %) oproti prosinci a o 10,2 % více než byla jeho hodnota v předchozím roce. Tento nárůst odrážel vyšší světové ceny palmového, sójového a slunečnicového oleje, které více než kompenzovaly nižší ceny řepkového oleje. Mezinárodní ceny palmového oleje vzrostly druhý měsíc v řadě, a to díky sezónnímu zpomalení produkce v Jihovýchodní Asii a silné globální poptávce po dovozu v důsledku zlepšené cenové konkurenceschopnosti. Mezitím se světové ceny sójového oleje zotavily díky omezené dostupnosti exportů v Jižní Americe a očekáváním silné poptávky ze strany odvětví biopaliv ve Spojených státech amerických. Ohledně světových cen slunečnicového oleje, poté co na konci roku 2025 ve dvou po sobě jdoucích měsících klesly, se také zotavily, a to díky pokračujícímu omezení nabídky v oblasti Černého moře, kde prodej zemědělců zůstává omezený. Naopak ceny řepkového oleje mírně poklesly, což odráží jeho dostatečnou dostupnost v Evropské unii po nedávných vysokých dovozech.

Index cen masa FAO dosáhl v lednu průměrné hodnoty 123,8 bodu, což představuje pokles o 0,5 bodu (0,4 %) oproti prosinci, stále je ale o 7,1 bodu (6,1 %) vyšší než jeho hodnota před rokem. Pokles odrážel především nižší mezinárodní ceny vepřového masa, zatímco ceny hovězího a skopového masa zůstaly víceméně stabilní. Naopak ceny drůbežího masa na světovém trhu vzrostly. Ceny vepřového masa klesly převážně kvůli nižším kvótám v Evropské unii v důsledku utlumené mezinárodní poptávky a dostatečné nabídky, včetně vyřízení nedokončených objednávek souvisejících s dočasným uzavřením jatek během svátků na konci roku. Navzdory relativně omezené nabídce zůstaly světové ceny skopového masa víceméně stabilní, díky tomu, že sezónní poptávka po vysokých nákupech na konci roku zeslábla. Ceny hovězího masa byly rovněž víceméně stabilní, a to v důsledku přesunu brazilského vývozu do jiných destinací po rychlém vyčerpání bezcelní kvóty Spojených států amerických a následném uplatnění 26,4 % cla mimo kvótu. Dodávky byly stále častěji přesměrovávány do Číny, kde dovozci urychlili nákupy, aby zajistili objemy před oznámenou ochrannou kvótou na hovězí maso, čímž vyrovnali potenciální tlak na pokles brazilských cen. Ceny drůbežího masa mezitím vzrostly, což odráželo především vyšší ceny v Brazílii podpořené silnou mezinárodní poptávkou. *)

Index cen mléčných výrobků FAO dosáhl v lednu průměrné hodnoty 121,8 bodu, což představuje pokles o 6,4 bodu (5,0 %) od prosince a o 21,3 bodu (14,9 %) pod hodnotou před rokem. Jedná se o sedmý měsíční pokles indexu v řadě, který byl způsoben především nižšími světovými cenami sýrů a másla, které více než kompenzovaly mírný nárůst cen sušeného mléka. Mezinárodní ceny sýrů zaznamenaly v lednu nejprudší pokles, což odráží zvýšenou globální konkurenci. Dostatečné zásoby v Evropě a ve Spojených státech amerických vyvíjely tlak na pokles cen kvót, který převážil nad stabilními cenami na Novém Zélandu. Světové ceny másla také dál klesaly, což odráží sezónně vyšší dostupnost mléčného tuku, rostoucí zásoby v Evropě a bohatou exportní nabídku z jiných významných produkčních regionů. Naopak světové ceny sušeného mléka se stabilizovaly, přičemž sušené odstředěné mléko zaznamenalo výraznější nárůst, podporovaný obnovenou cenově citlivou poptávkou po dovozu po několika měsících poklesu, zejména z Blízkého východu, severní Afriky a částí Asie. Ceny sušeného plnotučného mléka vzrostly pouze mírně, protože poptávka zůstala pod historickými úrovněmi, což omezilo rozsah nárůstu.

Index cen cukru FAO dosáhl v lednu průměrné hodnoty 89,8 bodu, což představuje pokles o 0,9 bodu (1,0 %) oproti prosinci a o 21,4 bodu (19,2 %) oproti hodnotě před rokem. Pokles byl způsoben očekáváním zvýšení globálních dodávek cukru v současné sezóně, které bylo do značné míry podpořeno očekávaným výrazným oživením produkce v Indii a příznivými vyhlídkami v Thajsku. Navzdory snížení podílu cukrové třtiny určené k výrobě cukru, celkově pozitivní výhled produkce pro sezónu 2025/26 v Brazílii přispěl k posílení očekávání globálních dodávek, což zvýšilo tlak na pokles světových cen cukru.

*) Na rozdíl od jiných skupin komodit většina cen použita při výpočtu indexu cen masa FAO není k dispozici v době výpočtu a zveřejnění indexu cen potravin FAO; z tohoto důvodu je hodnota indexu cen masa za poslední měsíce odvozena z předpokládaných a pozorovaných cen. To může někdy vyžadovat významné revize konečné hodnoty indexu cen masa FAO, což by mohlo ovlivnit hodnotu indexu cen potravin FAO.

Zdroj: FAO Food Price Index | Food and Agriculture Organization of the United Nations
 

Kontaktní osoby:
Bc. Tereza Strnadová
Velvyslanectví ČR v Římě
tereza.strnadova@mzv.gov.cz

Mgr. Kateřina Langsfeldová, Ph.D.
Oddělení zahraničně obchodní spolupráce
Ministerstvo zemědělství
katerina.langsfeldova@mze.gov.cz