Družstvo představuje model fungování úzce spjatý s místem a místní komunitou. Tato provázanost družstvu umožňuje snáze rozumět skutečným potřebám místní komunity a nabízet praktické způsoby, jak na současné globální trendy reagovat stabilněji (reinvestice zisku zpět do místních komunit vykazují u družstev o 10-15 % vyšší stabilizační efekt než u jiných podniků). Družstva jsou navíc často v regionech s křehkou sociální soudržností nebo ve vzdálených/venkovských oblastech, kde bývají jiní aktéři méně přítomni. Jsou zde disponována pro zmírňování klíčových problémů (cenové výkyvy, stárnutí populace a chybějící mezigenerační kontakty, odliv lidí z venkova apod.) a řešení mezer ve službách i pro nečleny (cenově dostupné stravování, péče o seniory, vzdělávání, zdravotnictví, obnovitelné zdroje energie, mobilita, dostupné bydlení aj.). V kategorii neziskových dodavatelů je navíc prokázána i vyšší kvalita a nižší cena jejich služeb oproti dodavatelům ziskovým. Mají často dlouhodobou a výraznou tradici zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zároveň je lze nalézt i mezi předními exportéry. V případě plně rozvinutého potenciálu jejich samoorganizační model přispívá k posilování demokratického/participativního rozhodování/řízení a k realizaci CSR/ESG strategií (integrujících mj. zlepšování cenové dostupnosti produktů, služeb či bydlení nebo důstojné práce při realizaci transformačních kroků v důsledku vlastního strategického směřování, nikoli kvůli požadavkům nových předpisů). Tyto přínosy se navíc neprojevují jen na místní úrovni.

Družstva však historicky fungovala a často stále fungují v prostředích, která nejsou nastavena tak, aby plně rozvinula stabilizující sociální/solidární/participativní potenciál jejich svébytného modelu. Výsledkem jsou mnohdy špatné zkušenosti (viz např. kolektivizace, nežádoucí dominance zakladatelů skupin, nedostatek povědomí/porozumění elementárním principům družstev nejen mezi jejich členy) a nezmenšené výzvy pro místní udržitelnost a efektivitu. Nepomáhá tomu ani velmi různá kvalita dat o družstvech a jejich typech i mimo tradiční sektory jako zemědělství nebo rybářství v členských zemích EU; liší se zde stupně právního uznání a nároky registračních/kontrolních mechanismů ochrany demokratické správy; diferencované je fiskální zacházení stejně jako zapojení do veřejných zakázek prostřednictvím sociálních ustanovení/rezervovaných kvót/měřitelných sociálních výsledků apod.

Mezinárodní zkušenost ale na výjimečnost potenciálu družstevního modelu v souvislosti s nároky stávající transformace znovu ukazuje. Potvrzuje, že jeho zohlednění v právních rámcích posiluje sociální a územní odolnost. Aktualizace legislativních mantinelů, nelegislativních pokynů/podpůrných dokumentů i osvěta (např. kampaň Owned by YOU) na toto téma v mnoha národních kontextech probíhá.

V Evropě se družstva objevují v různých aspektech každodenního života. Přibližně 140 milionů občanů EU (asi 30 % populace) je členy některého z nich a v řadě regionů pracuje v družstvech 15–20 % místního obyvatelstva.
 

Zpracovalo: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 13.2. 2026
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz