Během několika měsíců se oba státy posunuly od řešení rozdílů prostřednictvím dohod a technických mechanismů k aktivaci nástrojů obchodní obrany. Výsledkem je nejisté prostředí pro producenty, exportéry i importéry na obou stranách hranice — a to v době, kdy se dohoda USMCA dostává do fáze přezkumu a kdy rostou politické tlaky.

První kroky učinily USA. V červenci 2025 uvalily 17,09% vyrovnávací clo na čerstvá mexická rajčata poté, co odstoupily od „dohody o pozastavení“, která od roku 1996 tlumila antidumpingový spor. V lednu 2026 zahájila Komise pro mezinárodní obchod USA vyšetřování mexických jahod s argumentem, že vstupují na americký trh za ceny nižší než jejich „spravedlivá hodnota“ během zimní sezóny, kdy je domácí nabídka omezená. V obou případech byl spouštěčem vnitřní tlak amerických producentů, kteří se snaží omezit mexickou nabídku u produktů považovaných za mimořádně citlivé — a to jak kvůli sezónní dynamice nabídky, tak kvůli otázkám pracovních nákladů.

V reakci na to zahájilo Mexiko koncem roku 2025 a začátkem roku 2026 antidumpingová a antisubvenční šetření u strategických amerických produktů včetně vepřového (kolena a plece), jablek a drůbeže. Zvláštní pozornost přitahuje případ jablek, kde hlavní argumentací je vytlačování mexické produkce dovozem z USA, přičemž existují náznaky prodeje pod výrobními náklady, což negativně ovlivňuje ziskovost domácího hodnotového řetězce. V případě vepřového upozorňují mexičtí producenti na vytlačování domácí produkce rostoucím přítokem americké nabídky, což má negativní ekonomické dopady na mexický sektor chovu prasat. Politická dynamika je zřejmá – s rostoucím tlakem na jednom poli si Mexiko udržuje nástroje, jak reagovat na poli jiném.

Tato třenice mezi Mexikem a USA přichází v době, kdy se množí obavy ze zužujících se ziskových marží a rizika zhoršení situace regionálních výrobních sektorů v Mexiku. Stát Chihuahua například hraje klíčovou roli ve výrobě jablek, zatímco sektor chovu prasat je významný z hlediska zaměstnanosti i investic v severním Mexiku. Na americké straně jsou napětí úzce spjata s dynamikou agropotravinářských trhů - zásoby, přebytky, cenová konkurence, které jsou obzvlášť citlivé na dopady zpřísnění regulací vyplývajících z formálních obchodních sporů. Nakonec náklady těchto napětí obvykle nesou producenti a koneční spotřebitelé. Ačkoli USMCA nadále tvoří základ bilaterálního obchodu, nebrání tomu, aby se zemědělství stalo opakovaným zdrojem třenic. Naopak, stále častější využívání antidumpingových šetření a vyrovnávacích cel odráží posun směrem k protekcionističtější obchodní politice v sektorech s vysokou politickou citlivostí. To zvyšuje nejistotu i provozní náklady a nutí podniky i vlády orientovat se v rizikovějších scénářích.

Pro externí aktéry včetně Evropské unie má tento kontext dvojí význam. Na jedné straně bilaterální napětí vytváří příležitosti k diverzifikaci – pokud je určitý dodavatel vystaven omezením nebo vyšším nákladům, trhy si obvykle hledají alternativy. Na straně druhé však růst obranných obchodních opatření vytváří složitější prostředí i pro třetí země, kde se předvídatelnost regulací může rychle měnit. V takovém prostředí je klíčová schopnost předvídat vývoj - průběžné monitorování, dobré porozumění politické ekonomii agropotravinářského sektoru a obchodní strategie, které se dokážou přizpůsobit náhlým změnám. Eskalace antidumpingových sporů mezi Mexikem a USA zdůrazňuje strategický význam zemědělství a ukazuje, že Mexiko potřebuje ještě více diverzifikovat své exportní trhy.

Zdroj, zdroj, zdroj, zdroj
 

Zpracoval:
César Omar Reyes Valdez
místní zástupce ČR pro agro-potravinářství v Mexiku
tel: +5 249 219 291 41, e-mail: omar.agriculture.mx@gmail.com