Dohoda by pro Brazilce mohla snížit cenu evropských vín a rozšířit nabídku prémiových čokolád v Brazílii.  Dohoda se sice netýká pouze zemědělství, ale právě to bylo nejcitlivějším bodem v průběhu jednání o volném obchodu. Očekává se, že Brazílie jako jeden z největších světových producentů potravin bude z dohody těžit nejvíc ze všech signatářů. Evropský blok je již nyní druhým největším odběratelem brazilských zemědělských produktů, hned za Čínou a před USA. Dohoda nabývá pro Brazílii ještě většího strategického významu poté, co prodej zemědělských produktů do USA v roce 2025 prudce klesl kvůli masivním clům zavedeným americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Jedním z hlavních sporných bodů dohody je sektor masa. Evropští chovatelé hospodářských zvířat, zejména z Francie a Polska, se dohodě brání ze strachu, že ztratí podíl na trhu ve prospěch Jihoameričanů, kteří by mohli na kontinentu získat konkurenceschopnost. V současné době je Francie lídrem v produkci hovězího masa v Evropě, zatímco Polsko je na čele produkce kuřecího masa. Brazílie je největším světovým vývozcem obou druhů masa a již léta je dokáže nabízet za nižší ceny než její konkurenti. Brazilské hovězí maso dnes podléhá dvěma typům cel při nákupu ze strany zemí EU. Jednou z nich je kvóta Hilton určená pro prvotřídní jakost, která Brazílii umožňuje vyvážet 10 000 tun ročně s 20% clem. Toto procento bude však po vstupu dohody v platnost postupně sníženo na nulu. Ostatní druhy hovězího masa mají nižší sazbu 12,8 % plus 221,1 eura na 100 kg.

Podobná logika bude platit i pro drůbeží maso, vysvětluje Brazilská asociace pro živočišné bílkoviny (ABPA). Dnes má toto odvětví různé kvóty pro přístup do Evropské unie – například v případě čerstvého kuřecího masa může země vyvézt 15 050 tun s nulovým clem, zatímco mimo kvótu se platí 1 024 eur za tunu. Díky dohodě bude mít Brazílie spolu s ostatními zeměmi Mercosuru roční exportní kvótu 180 000 tun s nulovými cly. V prvním roce začne na nižší úrovni a bude se zvyšovat, dokud v šestém roce nedosáhne plné výše, vysvětlila ABPA. Podle asociace bude brazilský vývoz kuřecího masa mimo smluvní kvótu i ​​nadále podléhat platným celním pravidlům. V roce 2024 byla EU až osmým největším odběratelem brazilského masa.

Káva je z hlediska hodnoty vývozu nejprodávanějším produktem Brazílie do EU. Zrnková káva, která představuje 97 % prodeje tohoto odvětví do EU, se již do Evropy dováží bez cel. V současné době však blok EU uplatňuje 9% daň na rozpustnou kávu a 7,5% na praženou a mletou kávu, uvedl generální ředitel Brazilské rady vývozců kávy (Cecafé) Marcos Matos: „Vietnam jako náš největší konkurent v oblasti instantní kávy již má nulová cla.“ Dohoda mezi EU a Mercosurem stanoví, že cla na rozpustnou, praženou a mletou kávu budou do 4 let snížena na nulu. Matos zdůrazňuje, že obchodní dohoda je „mnohem víc než jen export“. Podle něj, pokud bude smlouva uzavřena, existují možnosti pro evropské obchodní skupiny investovat ještě více do brazilského kávového průmyslu.

Neočekává se však, že dohoda ovlivní sóju, která je po kávě druhým nejvíce vyváženým brazilským zemědělským produktem do Evropské unie. Sójové boby již mají nulové clo, a to jak na boby, tak na moučku, vysvětluje ředitel ekonomického oddělení Brazilské asociace průmyslu rostlinného oleje (Abiove) Daniel Furlan Amaral. „Toto zacházení platí již mnoho let. Z tohoto důvodu dohoda mezi Mercosurem a EU nemění celní scénář pro sóju,“ říká Amaral. Národní asociace vývozců zrnin (Anec), kam sója v Brazílii spadá, nicméně usoudila, že „dohoda by mohla vývozcům poskytnout větší předvídatelnost, snížit náklady a zvýšit prioritu brazilských produktů, čímž by se posílila konkurenceschopnost země na těchto trzích“.

Ochranná opatření schválená EU začátkem prosince na ochranu evropského zemědělství rozrušila brazilské producenty. Celní výhody Mercosuru v rámci dohody by mohly být dočasně pozastaveny, pokud by se EU domnívala, že to poškozuje jakékoli odvětví místního zemědělství. Ještě v prosinci uvedla Sueme Mori, ředitelka pro mezinárodní vztahy v Konfederaci zemědělství a chovu hospodářských zvířat (CNA), že ochranná opatření jsou znepokojivá.

Pokud se dovoz konkrétního zemědělského produktu považovaného za citlivý zvýší v průměru o 5 % za 3 roky, může EU zahájit šetření s cílem posoudit možné pozastavení výhod. V původním návrhu Komise zveřejněném v říjnu byl tento limit vyšší, a to 10 %. Členové výboru také zkrátili dobu trvání těchto šetření – obecně ze 6 na 3 měsíce a u citlivých výrobků ze 4 na 2 měsíce. „To umožňuje Evropské unii uplatňovat sankce mnohem rychleji, což dává zemím Mercosuru méně času na vysvětlování a obhajobu,“ říká Leonardo Munhoz, výzkumník Centra pro bioekonomiku v Nadaci Getúlia Vargase (FGV). Komise rovněž navrhla nové pravidlo, které by od zemí Mercosuru vyžadovalo přijetí stejných výrobních standardů požadovaných v Evropské unii. Podle Munhoze tato klauzule nebyla v původní dohodě zahrnuta a mohla by vytvořit právní nejistotu. „EU by mohla například zpochybnit, zda Brazílie používá pesticidy nebo hnojiva, která se v Evropě nepoužívají,“ vysvětlil. Podle ABPA tato ochranná opatření neomezují exportní potenciál, ale mohou mít určitý vliv na předvídatelnost v závislosti na tom, jak jsou uplatňována. „Z brazilského pohledu prosazujeme, aby jakékoli ochranné opatření bylo striktně technické, transparentní a založené na objektivních kritériích, aby se z výjimečného mechanismu nestala skrytá překážka,“ uvedla ABPA pro g1.

I EU vítězí. Trumpovo zvýšení cel zasáhlo i EU, a to byl klíčový bod dohody, kterou obhajovaly i evropské země, zejména Německo a Španělsko, a to navzdory odporu v čele s Francií. Brazilský prezident Lula poděkoval Španělsku za jeho podporu dohody.

Díky volnému obchodu s Mercosurem by EU mohla zvýšit vývoz automobilů, strojů a chemických produktů, ale i zemědělských produktů, jako jsou sýry a víno, do Mercosuru. Mohla by také snížit svou závislost na Číně v oblasti nerostných surovin. „Je to dohoda, která se týká prakticky 722 milionů obyvatel a 22 bilionů amerických dolarů hrubého domácího produktu (HDP). Je to nesmírně důležitá věc, možná největší obchodní dohoda na světě,“ řekl prezident Lula v listopadu během summitu G20 – skupiny největších světových ekonomik.

Zdroj
 

Zpracoval:
Martin Lošťák
místní zástupce ČR pro agro-potravinářství v Brazílii
tel: +5 511 989 411 211, e-mail: martin.lostak@evolversolutions.com