Renata Šarjaková, 20. leden 2026
Novinky z OECD: Role půdy a lesů v emisní bilanci Finska

Finsko je nejvíce zalesněnou zemí EU, ale stejně jako 14 dalších členských zemí EU nesměřuje k dosažení uhlíkové neutrality a stává se významným emitentem. Ukládání uhlíku v lesích a lesní/zemědělské půdě přitom patří mezi nejlevnější mitigační opatření.

 

Finsko je nejvíce zalesněnou zemí EU, ale stejně jako 14 dalších členských zemí EU nesměřuje k dosažení uhlíkové neutrality a stává se významným emitentem. Ukládání uhlíku v lesích a lesní/zemědělské půdě přitom patří mezi nejlevnější mitigační opatření.

Podpory zemědělskému sektoru patří ve Finsku z mnoha důvodů k nejvyšším v Evropě a téměř všichni finští farmáři jsou také vlastníky lesů. Třetinu půd zde tvoří rašeliniště, z nichž je více než polovina odvodněna pro lesnické účely (čtvrtina finských lesů je na rašeliništích), ale i pro přeměnu na ornou půdu (cca 250 000 ha rašelinišť je využíváno zemědělsky v rámci úsilí o zajištění domácí produkce základních potravin za rozumné ceny).

V poslední dekádě došlo k výraznému zvýšení těžby dřeva (ročně cca 70 mil. m³, regionální limity udržitelnosti přesahuje těžba v 7 z 19 regionů) a po propadu dovozů dřeva z Ruska po r. 2022 (o 7 mil. m3) se zvýšily domácí ceny a uzavírají se papírny. Dle domácích politických špiček má země již dostatek orné půdy, aby klimatická opatření neohrozila domácí potravinové zabezpečení, ale stávající dotační systém vede k dalšímu odlesňování a probíhají další projekty státních společností na odvodnění rašelinišť a těžbu dřeva i rašeliny (mj. i pro energetické účely). Přitom i malá změna v rovnováze přírůstku/těžby může posunout velikost čistého uhlíkového úložiště o miliony tun ekvivalentu CO₂ a způsobit zásadní změny v hospodaření s lesy jako pohlcovačem/emitentem uhlíku.

Snahy nákladově efektivním způsobem vytvořit uhlíkové úložiště, posílit domácí potravinové zabezpečení nebo zachovat ziskové odvětví lesního hospodářství v situaci zastavených dodávek dřeva z Ruska vedou k restrukturalizaci dotací, kdy jsou na základě emisní intenzity lépe patrné místní zvláštnosti správy půdy/lesů a kdy lze lépe zohlednit skutečnost, že různá místa mohou mít velmi odlišné ekonomické a environmentální hodnoty a vyžadovat různé způsoby managementu (place-based policies). Analýza pro inspiraci lesním hospodářům, výzkumným subjektům nebo třeba i výrobnímu/obchodnímu segmentu rašelinových výrobků/zahradnických substrátů zmiňuje též např. švédské zkušenosti se správou rašelinišť, praxi dobrovolných smluv s vlastníky lesů o ochraně přírody, které v důsledku nevedou ke snížení zásob dřeva, nebo zkušenosti s nedostatkem expertizy v oblasti nákladově efektivní a klimaticky šetrné obnovy vodního režimu odvodněných oblastí.

Ve Finsku náleží 60 % lesů 620 000 soukromým vlastníkům (průměrně 30 ha/vlastníka). Stát vlastní 25 % lesů (z nich je 20 % přísně chráněno) a 15 % vlastní obce. Lesnictví a dřevozpracující průmysl tvoří 7 % HDP a export tohoto sektoru dosáhl v roce 2022 hodnoty 15 miliard eur.
 

Zpracovalo: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 15.1. 2026
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz


Hodnocení => průměr 314
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář