- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 2. prosinec 2025:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2025
číslo 11/2025&nb ... více - 31. říjen 2025:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2025
číslo 10 ... více - 26. srpen 2025:
Kompost a jeho výhody - leták
Informační leták, kte ... více
Mexické zemědělství tváří v tvář suchu, klimatické změně a problémům s vodou: Nedávný vývoj a výhled
V letech 2022 až 2024 čelilo mexické zemědělství jednomu z nejnáročnějších období posledních desetiletí, které se vyznačovalo zesilujícím suchem, rostoucím tlakem na vodní zdroje a zvyšující se nedostatečnou odolností vůči dopadům změny klimatu.
V letech 2022 až 2024 čelilo mexické zemědělství jednomu z nejnáročnějších období posledních desetiletí, které se vyznačovalo zesilujícím suchem, rostoucím tlakem na vodní zdroje a zvyšující se nedostatečnou odolností vůči dopadům změny klimatu.
Tyto faktory měly přímý dopad na zemědělskou produkci a zároveň prověřily schopnost sektoru přizpůsobit se a udržet stávající produkční modely.
Během let 2022 a 2023 sucho stále více postihovalo hlavní základní plodiny v zemi. Strategické komodity, jako je rýže, fazole, bílé kukuřice a čirok, vykázaly historicky vysoké podíly poškozených a ztracených osevních ploch. V případě rýže vzrostla postižená plocha z 26 % v roce 2022 na 53 % v roce 2023, u fazolí pak z 33 % na 75 %. Bílá kukuřice a čirok dosáhly v roce 2023 kritických hodnot – byly zasaženy na 76 %, resp. 86 % svých pěstebních ploch. Ačkoli v roce 2024 došlo k mírnému poklesu, dopady zůstaly výrazné, což odráží vzorec chronického klimatického stresu v mexickém zemědělství.
Navzdory tomu, co by se mohlo očekávat, si agropotravinářský sektor udržel růstovou trajektorii z hlediska hodnoty. Podle odhadů skupiny konzultantů pro zemědělský trh má celková potravinářská produkce dosáhnout do roku 2026 objemu 288,5 milionu tun s odhadovanou hodnotou téměř 1,96 bilionu pesos. Živočišná výroba si upevnila pozici hlavního ekonomického motoru, podporovaného silnou domácí poptávkou, zatímco obiloviny a olejniny vykázaly po letech stagnace výrazné oživení. Tento růst však probíhá souběžně s novými riziky souvisejícími s rostoucími výrobními náklady, bezpečnostními problémy ve venkovských oblastech a probíhajícím přezkumem obchodního rámce dohody USMCA.
Jedním z nejcitlivějších témat nedávného období bylo hospodaření s vodou, zejména ve vztazích se Spojenými státy americkými. Dodržování mezinárodní smlouvy o dodávkách vody vyvolalo obavy mezi producenty v příhraničních státech, zejména v Tamaulipasu, Coahuile, Nuevo Leónu a Chihuahua, kde je zemědělská závlaha závislá na sdílených přehradách a povodích. V těchto regionech zvětšila snížená dostupnost vody rozsah oblastí postižených suchem a vytvořila značný tlak na klíčové plodiny, jako je kukuřice, čirok a vojtěška, což může mít dopady na celé hodnotové řetězce včetně mléčného sektoru.
Tuto situaci dále zhoršuje širší trend klimatické změny. Během současné federální administrativy přesáhly kumulované ztráty v zemědělství spojené s tímto jevem 103 miliard pesos. Mexiko zažívá nárůst teplot rychlejším tempem, než je globální průměr, a čelí vyšší frekvenci extrémních klimatických jevů, změnám ve vzorcích srážek a posunům v zemědělské sezónnosti. Zároveň se agropotravinářský sektor podílí přibližně 17 % na celostátních emisích skleníkových plynů, což představuje dvojí výzvu: snížit jeho ekologickou stopu a současně se přizpůsobit extrémnějšímu a volatilnějšímu klimatu.
Do budoucna je pro mexický zemědělský sektor klíčové posílení adaptačních i mitigačních opatření. Efektivnější využití vody prostřednictvím modernizace a technizace závlahových systémů spolu s přijetím udržitelných zemědělských praktik a přechodem na biologická hnojiva a bio-vstupy se jeví jako zásadní prvky pro snížení zranitelnosti a posílení produkční odolnosti ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.
Zpracoval:
César Omar Reyes Valdez
místní zástupce ČR pro agro-potravinářství v Mexiku
tel: +5 249 219 291 41, e-mail: omar.agriculture.mx@gmail.com


Vytiskni tuto stránku