V Brazílii se očekává, že dopady změní jak každodenní spotřebu, tak i produktivní odvětví, jako je průmysl a zemědělství. Dohoda by mohla ovlivnit ceny masa, etanolu, vína, léků a strojů, rozšířit obchod a vyžádat si úpravy od brazilského zemědělství a průmyslu.

Regiane Bressan, profesorka mezinárodních vztahů na Federální univerzitě v São Paulu (Unifesp), se v rozhovoru pro g1 domnívá, že jedna z nejpatrnějších změn bude mít přímý dopad na spotřebitele - zvýšenou přítomnost tradičních produktů EU na brazilském trhu. „Integrace do takovéto dohody obvykle prospívá především koncovým spotřebitelům, kteří získají přístup k levnějším produktům. Děje se to na obou stranách,“ říká Bressan.

Cílem dohody je usnadnit obchod mezi 27 zeměmi Evropské unie a čtyřmi zeměmi Mercosuru – Brazílií, Argentinou, Paraguayí a Uruguayí – snížením celních sazeb jak na evropské produkty prodávané v Brazílii, tak na produkty Mercosuru vyvážené do Evropy. Dohoda se vztahuje na trh se 720 miliony spotřebitelů – 450 miliony v Evropě a 270 miliony v Jižní Americe – což odpovídá přibližně 25 % světového HDP. Odhady Institutu pro aplikovaný ekonomický výzkum (IPEA) naznačují, že hlavním beneficientem dohody by měla být Brazílie. Do roku 2040 by podpis dohody mohl zvýšit HDP země o 0,46 %, což je vyšší tempo růstu, než se předpokládá pro Evropskou unii a ostatní země Mercosuru.

Mezi položky, které by mohly získat větší podíl na brazilském trhu, patří vína, sýry a mléčné výrobky, které budou mít přednostní přístup do země, což umožní postupné snižování cen v průběhu času.

Rodrigo Provazzi, generální ředitel společnosti Provazzi Consultoria a manažer v oblasti řízení rizik, poukazuje na to, že i u dalšího zboží ze supermarketů, jako je olivový olej, čokoláda a některé destilované nápoje, by v nadcházejících letech mělo dojít k poklesu cen. „Z pohledu domácího trhu je důležité zdůraznit, že již nyní jsme významnými odběrateli, a to zejména produktů s vyšší přidanou hodnotou z EU. Očekává se snížení cen ve střednědobém a dlouhodobém horizontu,“ říká Provazzi. Toto snížení je z velké části způsobeno postupným odstraňováním celních sazeb. Například automobily dovážené z Evropy v současnosti čelí 35% dani, která by měla být zrušena do 15 let, což by přispělo k nižším cenám těchto produktů.

Pokles cen však bývá postupný, zejména u složitých položek, jako jsou automobily, kvůli závislosti na globálním dodavatelském řetězci komponentů – včetně vstupů z Číny. „Tento proces může trvat dva až tři roky,“ vysvětluje konzultant. Zatímco potraviny a vozidla přitahují větší pozornost spotřebitelů, léky a farmaceutické výrobky – včetně těch pro veterinární použití – zůstávají hlavním dováženým zbožím z EU a představují více než 8 % z celkového množství, jak vyplývá z údajů Ministerstva pro rozvoj, průmysl, obchod a služby (MDIC).

Dopady dohody se však neomezují pouze na dovážené finální zboží a vztahují se i na vstupy používané ve výrobě. Ačkoli se okamžitý dopad projevuje ve spotřebě, opatření má tendenci ovlivňovat brazilskou strukturu výroby. Přístup k levnějším evropským technologiím může snížit náklady pro národní společnosti a stimulovat investice do modernizace.

Leonardo Munhoz, výzkumník z Centra biohospodářství Nadace Getulia Vargase (FGV), vysvětluje, že zrušení cel by mělo snížit náklady na technologie používané v této oblasti. „Stroje, zařízení a traktory, stejně jako chemikálie, hnojiva a zemědělské nářadí, kromě dronů a systémů precizního zemědělství – jako jsou senzory a telemetrie – se dovážejí z Evropy a měly by mít pro výrobce nižší náklady,“ říká Munhoz. Dopad se neomezuje pouze na zemědělský průmysl. Dohoda by měla také rozšířit dovoz průmyslového zboží a technologií pro brazilský průmysl, snížit náklady a zvýšit životaschopnost investic do modernizace.

Dohoda mezi EU a Mercosurem rovněž otevírá cestu pro rozšíření brazilského vývozu obuvi, ovoce a dalších zemědělských produktů. V loňském roce tento prodej již rostl: brazilský vývoz do EU dosáhl 49,8 miliardy USD. Navzdory tomu zůstává obchodní bilance příznivější pro evropský blok, který do Brazílie vyvezl 50,3 miliardy USD.

Rodrigo Provazzi varuje, že zemědělské produkty vyvážené ve větších objemech by mohly na domácím trhu zaznamenat nárůst cen v důsledku snížené nabídky. Přesto považuje za nepravděpodobné, že by to významně ovlivnilo peněženky Brazilců. „Makroekonomické dopady na inflaci jsou malé a v krátkodobém horizontu by neměly být relevantní,“ uvádí.

„Pro spotřebitele bývá dopad pozitivní, a i při zvýšeném vývozu do Evropy nehrozí riziko růstu cen, protože odvětví rychle nacházejí náhradní trhy.“ Leonardo Munhoz zdůrazňuje, že dohoda přináší výhody, jako je nižší obchodní riziko a snadnější přístup na evropský trh s přibližně 500 miliony spotřebitelů. „Nepovažuji však tyto zisky za automatické a jednotné pro všechny. To se bude lišit v jednotlivých odvětvích v závislosti na odstranění cel.“

Podle výzkumníka FGV se zisky z dohody pro zemědělské podnikání obvykle rozprostírají v celém výrobním řetězci a prospívají jak velkým producentům, tak i malým a středním producentům, kteří vyvážejí prostřednictvím obchodních společností – zprostředkovatelských společností odpovědných za logistiku, dokumentaci a marketing v zahraničí. „Tento efekt bude kaskádovitý: velký vývozce vyváží přímo, ale malý je závislý na prodeji přes obchodní společnost. Výhody dohody tak nakonec pocítí všechny články v řetězci,“ vysvětluje Munhoz.

Zdroj

Zpracoval:
Martin Lošťák
místní zástupce ČR pro agro-potravinářství v Brazílii
tel: +5 511 989 411 211, e-mail: martin.lostak@evolversolutions.com