Index byl o 3,0 bodu (2,3 procenta) pod úrovní předchozího roku a až o 35,9 bodu (22,4 procenta) pod maximem z března 2022. Za rok 2025 dosáhl Index průměrné hodnoty 127,2 bodu. Při srovnání s průměrnou hodnotou pro rok 2024 o byla hodnota Indexu v roce 2025 o 5,2 bodu (4,3 procenta) vyšší.

Index cen obilovin FAO dosáhl v prosinci průměrné hodnoty 107,3 ​​bodu, což je o 1,8 bodu (1,7 procenta) více než v listopadu. Obavy ohledně exportních toků v oblasti Černého moře podpořily růst mezinárodní ceny pšenice; trhy však zůstaly pod tlakem díky dostatečným zásobám, a potvrzení velkých úrod v Argentině a Austrálii posílilo klesající trend. Světové trhy s kukuřicí naopak posílila silná poptávka po exportu a vysoká domácí produkce etanolu v Brazílii i ve Spojených státech amerických. Ceny čiroku rostly současně s kukuřicí, a to i přes pomalé tempo prodeje do Číny, největšího světového dovozce čiroku. Index cen veškeré rýže FAO vzrostl o 4,3 procenta, jelikož ceny vzrostly ve všech segmentech trhu s rýží v důsledku kombinace sníženého tlaku na sklizeň, zvýšené poptávky a podpůrných politických opatření. Za celý rok 2025 dosáhl index cen obilovin FAO 107,9 bodu, což je o 5,6 bodu (4,9 procenta) méně než v roce 2024, a jde nejnižší roční průměr od roku 2020. Index cen veškeré rýže FAO dosáhl v roce 2025 průměrné hodnoty 103,5 bodu, o 35,2 procenta méně než v roce 2024, což odráží tlak na pokles cen rýže z důvodu dostatečných exportních zásob, intenzivní konkurence mezi vývozci a poklesu nákupů ze strany některých dovážejících zemí v Asii.

Index cen rostlinných olejů FAO dosáhl v prosinci průměrné hodnoty 164,6 bodu, což je o 0,4 bodu (0,2 procenta) méně než v listopadu a jde o nejnižší hodnotu zaznamenanou za posledních šest měsíců. Pokles odrážel nižší světové ceny sójového, řepkového a slunečnicového oleje, které více než kompenzovaly vyšší ceny palmového oleje. Globální ceny sójového oleje klesly kvůli dostatečným exportním dodávkám z Ameriky, zatímco vyšší produkce řepky v Austrálii a Kanadě vyvíjela tlak na pokles trhů. U slunečnicového oleje přispěla v prosinci k poklesu cen již druhý měsíc po sobě slabá globální poptávka po dovozu, v důsledku oslabující cenové konkurenceschopnosti. Mezinárodní ceny palmového oleje naopak mírně vzrostly, a to především v důsledku předpokládaného sezónního zpomalení produkce v jihovýchodní Asii, jež převážilo vliv vyšší než očekávané produkce a zásob v Malajsii na konci roku 2025. Index cen rostlinných olejů FAO za rok 2025 dosáhl v průměru 161,6 bodu, což představuje meziroční nárůst o 23,6 bodu (17,1 procenta) a jde také o tříleté maximum důsledkem omezených globálních nabídek.

Index cen masa FAO dosáhl v prosinci průměrné hodnoty 123,6 bodu, což je o 1,7 bodu (1,3 procenta) méně než jeho revidovaná listopadová hodnota. Tato hodnota byla ovšem stále o 4,1 bodu (3,4 procenta) vyšší než hodnota zaznamenaná před rokem. Ceny klesaly ve všech kategoriích, přičemž nejvíce klesly ceny hovězího a drůbežího masa. Nižší světové ceny hovězího masa odrážely nižší kotace v Austrálii, kde sezónně suché podmínky vedly k snižování počtu stád, což zvýšilo dostupnost porážkového skotu a vyvinulo tlak na snižování cen. Mezinárodní ceny drůbežího masa klesly, protože exportní nabídky převážily nad globální poptávkou po dovozu. Ceny skopového masa nepatrně klesly v důsledku větších sezónních nabídek, a to i přes konstantní globální poptávku po dovozu. Ceny vepřového masa mírně klesly v důsledku slabších kotací v Evropské unii a utlumené globální poptávky. Za celý rok 2025 dosáhl index cen masa FAO v průměru 123,2 bodu, což je o 6,0 bodu (5,1 procenta) více než v roce 2024, v důsledku silné globální poptávky po dovozu a zvýšené nejistotě na trhu, spojené s vypuknutím chorob zvířat a geopolitickým napětím. Světové ceny hovězího a skopového masa meziročně prudce vzrostly v důsledku silné poptávky po dovozu a omezeného exportu. Naproti tomu ceny vepřového masa klesly v důsledku slabší globální poptávky po dovozu, zatímco ceny drůbežího masa mírně klesly kvůli převyšujícím nabídkám.

Index cen mléčných výrobků FAO v prosinci klesl o 5,9 bodu (4,4 procenta). Ceny másla prudce klesly skrze vyšší dostupnost smetany v Evropě a hromadění zásob po vysoké produkci na začátku roku. Ceny sušeného plnotučného mléka (WMP) také klesly, což odráží maximum sezónní produkce mléka v Oceánii a tlumený zájem o nákup z hlavních dovozních regionů. Naproti tomu ceny sušeného odstředěného mléka (SMP) a sýrů klesaly mírněji. Ceny sušeného odstředěného mléka klesly skrze dostatečné exportní nabídky a konstantní tržní faktory. Dobře zásobené trhy a nižší poptávka po exportu v Evropě převážily nad cenami sýrů na Novém Zélandu, kde jsou produkční maxima mléka alokována především na produkty s větší flexibilitou zpracování, zejména másla a sušeného mléka. Navzdory nedávným poklesům dosáhl index cen mléčných výrobků FAO v roce 2025 průměrné hodnoty 146,9 bodu, což je o 13,2 procenta více než průměr roku 2024, jež reflektuje silný nárůst cen v první polovině roku. Meziroční růst byl spojen především se zvýšením cen sýrů, sušeného plnotučného mléka a másla, dále také silnou globální poptávkou po dovozu a omezenými exportními nabídkami na začátku roku. Ceny sušeného odstředěného mléka vzrostly jen nepatrně, což odráželo značnou dostupnost a utlumený růst poptávky.

Index cen cukru FAO dosáhl v prosinci průměrné hodnoty 90,7 bodu, což je o 2,1 bodu (2,4 procenta) více než v listopadu. Tento růst byl zaznamenán po třech po sobě jdoucích měsíčních poklesech, ale zůstal o 28,6 bodu (24,0 procenta) pod úrovní z roku 2024. Prosincový nárůst byl způsoben především prudkým poklesem produkce cukru v klíčových jižních pěstitelských oblastech Brazílie, jež mělo vliv na nižší lisování cukrové třtiny a snížené využívání cukrové třtiny k výrobě cukru. Očekávání dostatečných světových nabídek cukru, podpořená pozitivním stavem sklizně a příznivými vyhlídkami produkce v Indii, však omezila tlak na růst světových cen. Za celý rok 2025 dosáhl index cen cukru FAO v průměru 104,3 bodu, což je o 21,4 bodu (17,0 procenta) méně než v roce 2024. Jedná se o nejnižší roční hodnotu od roku 2020 v důsledku dostatečných exportních možností.

Zdroj: FAO Food Price Index | Food and Agriculture Organization of the United Nations

Kontaktní osoba:

Mgr. Kateřina Langsfeldová, Ph.D.
Oddělení zahraničně obchodní spolupráce
Ministerstvo zemědělství
katerina.langsfeldova@mze.gov.cz