- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 23. červen 2026:
Agrární obzor a Potravinářský obzor rok 2026
Agrární ob ... více - 22. květen 2026:
Jan Doležal byl potřetí zvolen prezidentem Agrární komory ČR
Jan Doležal zůstává i nadále pr ... více - 13. březen 2026:
Jednotná žádost 2026 - semináře pro širokou zemědělskou veřejnost
Součástí programu ... více
Katastrofy stály světové zemědělství 3,26 bilionu USD za posledních 33 let
Podle nové zprávy FAO způsobily přírodní katastrofy od roku 1991 ztráty v zemědělství ve výši 3,26 bilionu USD, což odpovídá průměrně 99 miliardám USD ročně, tedy přibližně 4 % globálního zemědělského HDP. Tyto ztráty mají zásadní dopad na potravinové zabezpečení, živobytí obyvatel a stabilitu venkovských oblastí.
Podle nové zprávy FAO způsobily přírodní katastrofy od roku 1991 ztráty v zemědělství ve výši 3,26 bilionu USD, což odpovídá průměrně 99 miliardám USD ročně, tedy přibližně 4 % globálního zemědělského HDP. Tyto ztráty mají zásadní dopad na potravinové zabezpečení, živobytí obyvatel a stabilitu venkovských oblastí.
Mezi lety 1991 a 2023 katastrofy připravily svět o miliardy tun základních potravin: obilovin, ovoce, zeleniny, masa a mléčných výrobků. To znamená denní snížení dostupnosti potravin o 320 kilokalorií na osobu, což odpovídá 13–16 % průměrné energetické potřeby. Více než 90 % ztrát je spojeno s klimatickými šoky a extrémními jevy.
Největší absolutní ztráty zaznamenala Asie, která přišla o 1,53 bilionu USD, tedy 47 % celosvětového objemu, zejména kvůli povodním, bouřím a suchu. Amerika utrpěla ztráty ve výši 713 miliard USD, způsobené hurikány a extrémními teplotami. Afrika sice zaznamenala nižší absolutní ztráty, ale relativně nejvyšší dopad, katastrofy jí připravily o 7,4 % zemědělského HDP. Malé ostrovní státy zůstávají mimořádně zranitelné vůči cyklonům, záplavám a stoupající hladině moří. Zpráva upozorňuje také na nedostatečně sledované ztráty v rybolovu a akvakultuře, které přitom živí půl miliardy lidí.
Digitální technologie zásadně mění způsob, jakým zemědělství čelí rizikům. Satelitní snímky, umělá inteligence, drony, senzory a datové platformy umožňují sledovat rizika v reálném čase, předpovídat šíření chorob a optimalizovat využití půdy a hnojiv. Parametrické pojištění, založené na digitálním hodnocení rizik, již chrání miliony zemědělců. Systémy včasného varování dokážou přinést vysokou návratnost investic, protože umožňují rychlé a cílené preventivní zásahy.
Přesto více než 2,6 miliardy lidí zůstává offline, zejména v odlehlých venkovských oblastech, které jsou nejvíce ohroženy katastrofami. Proto je dle FAO nutné investovat do digitální infrastruktury, rozvoje digitální gramotnosti a začlenění inovací do národních politik. Klíčové je, aby se nové technologie dostaly k malým zemědělcům, ženám, mladým lidem a původním komunitám. Jen tak lze zajistit, že digitální transformace skutečně posílí odolnost potravinových systémů a pomůže předcházet krizím.
Zdroj: Disasters cost global agriculture $3.26 trillion over three decades, FAO report reveals
The Impact of Disasters on Agriculture and Food Security 2025
Kontaktní osoba:
Mgr. Kateřina Langsfeldová, Ph.D.
Oddělení zahraničně obchodní spolupráce
Ministerstvo zemědělství
Katerina.Langsfeldova@mze.gov.cz




Vytiskni tuto stránku