Zemědělství a potravinářství se v posledních třech desetiletích více integrovaly do globálních hodnotových řetězců – v procesu výroby a zpracování potravin je zapojeno stále více zemí (alespoň jeden transfer přes hranice se týká 20 % spotřebovaných kalorií). Současně ve stejném období zintenzivnila globální diskuse o udržitelnosti a snižování tlaků na životní prostředí (systémy označování, certifikační schémata). Agri-food systémy se dle odhadů podílejí na jedné třetině globálních emisí skleníkových plynů. S environmentálními požadavky je spojena cca čtvrtina poskytovaných veřejných podpor. Roste počet dobrovolných standardů/iniciativ ve veřejném i soukromém sektoru (např. evidováno 114 nástrojů pro výpočet uhlíkové stopy, ať již na úrovni farmy, produktu nebo konkrétního odvětví), ale i regulace/mandatorních standardů a s tím často rostou i související náklady na jejich dodržování a rizika obchodních bariér. Harmonizace úprav udržitelnosti v obchodních dohodách by uvedené náklady pomohla snížit a zajistit férovější soutěž. Zpráva mj. dále upozorňuje na zpomalení růstu produktivity v zemědělství, na pokles podpor pro znalostní a inovační systémy, obecné služby a související infrastrukturu nebo na fakt, že pouze 5 % podpor zemědělcům se týká regenerativních postupů pro obnovu půdy a ukládání uhlíku. Uvedené trendy pomáhají k průběžným informovaným úpravám směru zemědělských politik ve sledovaných zemích usilujících o ochranu životního prostředí, udržení volného obchodu i zajištění cenově dostupných potravin pro spotřebitele.

Zpracovalo: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 31.10. 2025
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz