Průmyslové subvence v těchto letech dosahují nejvyšších úrovní od globální finanční krize v roce 2009 s ročním objemem přes 108 mld. USD. Rostoucí využívání podpor (inovačních/transformačních) vládami po celém světě odráží mj. rostoucí geopolitické napětí (Čína podporuje podniky 2 - 3x více než nejvyspělejší země, ve strategických sektorech až 10x více, což umožňuje zvyšovat podíl na světových trzích).

Analýzy dopadů těchto subvencí poukazují na fragmentaci a deformaci trhů, obchodu i soutěže. Varují před fiskálně neudržitelným závodem v dotacích a vyzývají vlády k důsledné transparentnosti. Průmyslové/odvětvové podpory (např. i v potravinářském sektoru) dlouhodobě představovaly systémový problém ve WTO (pro/proti tržní charakter), kde byl ale mechanismus pro řešení sporů ohledně škodlivosti podpor zablokován. Negativní pohled na tyto politiky se nyní reviduje, mj. v důsledku odhalení systémových chyb v jejich hodnocení.

Podle dosavadních hodnocení byl v regionech s desítkami let vlivu průmyslových transformačních politik pokles pracovních míst ve výrobě kompenzován nárůstem ve službách jen částečně, přetrvávala zde nadprůměrná nezaměstnanost (např. Porúří v roce 2020 cca 10 % oproti 6 % v celém Německu) a vznikla jen slabá odvětví znalostní ekonomiky (např. výzkum, IT, biotechnologie). Tuto situaci často podtrhuje i nespokojenost viditelná v místních volebních výsledcích. Rostoucí datová základna však ukazuje, že byly často zachyceny pouze přímé dopady na přímé příjemce podpor a že hodnocení účinnosti politik nezahrnovalo efekty přenosu v obchodních vztazích, resp. síťové dopady, které naznačují větší efektivnost podpor, než se původně předpokládalo. Význam tohoto zjištění však na okamžitých místních volebních preferencích mnoho nemění.

Bez ohledu na případné přehodnocení předpokladů pro podporu průmyslových transformací zůstávají podpory součástí „ekosystému“, v němž státy i firmy operují. V souvislosti s jejich dopady (pozitivními/náprava selhání trhu i negativními) nelze pominout časový/místní kontext.

Podpory jsou dnes více svázány s místem/place-based (propojování byznysových cílů/priorit s prioritami místní správy, produktové požadavky na místní obsah, varianty „buy American“/buy local); posilována je politická vůle pro experimenty (koncepty jako sandboxes/food labs/inkubátory/testovací inovační huby pro místní SMEs aj.) a při snaze o zajištění veřejného zájmu (ceny, výroba surovin/zpracovaných produktů aj.) se podporou cílí častěji na menší subjekty (viz též podpora zemědělských podniků dle velikostních limitů).

Reakce na tento trend (např. formální dělení velkých firem) mohou zvyšovat poptávku po propojování podnikových dat v institucích s jinak striktně oddělenými kompetencemi (daňové, statistické a celní úřady, ministerstva aj.). Podobná propojení mohou být jednoznačně atraktivní z pohledu efektivnosti/agility veřejné správy, ale již méně jednoznačná z pohledu bezpečnosti/zneužitelnosti, např. při volebních výkyvech v pluralitních demokraciích.

Uvedená dynamika, kdy trh může být deformován jak státními intervencemi, tak byznysovými praktikami (např. nastavením oligopolních struktur), vede k doplňování strategického přístupu o pojišťovací mechanismy, při kterém může být větší šance pro posílení tržních principů, a tedy i příznivého efektu transformačních kroků.
 

Zpracovalo: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 3. října 2025
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz