- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 22. červenec 2025:
Bramborářský seminář v Březové
Bramborářský seminář 5. srpna 2025 o ... více - 27. červen 2025:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2025
číslo 6/2025&nbs ... více - 30. květen 2025:
Rodinný festival (Do)sečný věnec
Pozvánka na krásný rodinný festi ... více
Globální hlad ustupuje, ale Afrika a západní Asie čelí zhoršení situace
Podle nejnovější Zprávy o stavu světového potravinového zabezpečení a výživy (SOFI 2025) došlo v roce 2024 k mírnému poklesu globálního hladu, nicméně rozdíly mezi regiony se prohlubují.
Podle nejnovější Zprávy o stavu světového potravinového zabezpečení a výživy (SOFI 2025) došlo v roce 2024 k mírnému poklesu globálního hladu, nicméně rozdíly mezi regiony se prohlubují.
Zatímco některé regiony zaznamenaly zlepšení, Afrika a západní Asie čelí zhoršující se potravinové krizi. Svět se stále nachází nad úrovní před pandemií COVID-19 a je daleko od cíle vymýcení hladu a podvýživy do roku 2030 (SDG 2.1 a 2.2). Jedním z hlavních brzdících faktorů je přetrvávající inflace cen potravin, která oslabuje kupní sílu a omezuje přístup ke zdravé stravě, zejména u nízkopříjmových skupin. To zvyšuje potravinovou nejistotu a podvýživu, zejména u dětí, žen a venkovských komunit. Zpráva vyzývá k lepší koordinaci fiskální a měnové politiky, podpoře otevřeného obchodu a ochraně zranitelných skupin. Klíčová je také investice do odolných zemědělsko-potravinových systémů a kvalitních datových nástrojů, které umožní efektivní reakci na budoucí výzvy.
Zpráva SOFI 2025 uvádí, že v roce 2024 trpělo hladem přibližně 673 milionů lidí, což odpovídá 8,2 % světové populace. To představuje pokles oproti 8,5 % v roce 2023. Nejvýraznější zlepšení bylo zaznamenáno v jižní Asii a Latinské Americe, kde se podařilo snížit počet podvyživených díky cíleným politikám a investicím do zemědělství a sociálních programů. Naopak v Africe se situace nadále zhoršuje; více než 20 % obyvatel kontinentu (přes 307 milionů lidí) trpí chronickým hladem. V západní Asii je podíl hladovějících 12,7 %, což odpovídá více než 39 milionům lidí. Pokud se současné trendy nezmění, do roku 2030 by mohlo být až 512 milionů lidí chronicky podvyživených, přičemž téměř 60 % z nich bude žít v Africe.
Zpráva rovněž upozorňuje na další klíčové ukazatele výživy. Potravinová nejistota, tedy situace, kdy lidé nemají pravidelný přístup k dostatečnému množství kvalitní potravy, postihuje 2,3 miliardy lidí. Ačkoliv jde o mírný pokles oproti předchozímu roku, čísla zůstávají alarmující. V oblasti dětské výživy došlo k určitému pokroku. Podíl dětí trpících zaostáváním růstu v důsledku podvýživy (stunting) klesl z 26,4 % v roce 2012 na 23,2 % v roce 2024. Kojení v prvních šesti měsících života vzrostlo z 37 % na 47,8 %. Na druhé straně však přetrvává problém nadváhy u dětí a rostoucí obezity u dospělých, ta se zvýšila z 12,1 % v roce 2012 na 15,8 % v roce 2022. Znepokojivý je také nárůst anémie u žen v reprodukčním věku, která postihuje více než 30 % z nich.
Zpráva se podrobně věnuje dopadům inflace cen potravin. Souběh globálních šoků, pandemie COVID-19 a války na Ukrajině, výrazně urychlil růst cen potravin po celém světě. V letech 2021 a 2022 došlo k prudkému nárůstu cen zemědělských komodit, který byl dále umocněn rostoucími náklady na energie. V roce 2023 dosáhla globální inflace cen potravin vrcholu 13,6 %, přičemž v nízkopříjmových zemích překročila hranici 30 %. Tento vývoj výrazně oslabil kupní sílu domácností. Zpráva uvádí, že 10% nárůst cen potravin je spojen s až 6,1% nárůstem těžké podvýživy u dětí do pěti let.
Autoři zprávy doporučují řadu opatření, která by mohla pomoci zvrátit negativní trendy. Patří mezi ně cílená fiskální politika, investice do zemědělství, infrastruktury a výzkumu, a také transparentní měnová politika, která by pomohla zvládat inflaci. K dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 2 je třeba provést naléhavé a koordinované kroky na národní i mezinárodní úrovni.
Klíčová fakta:
- Globální hlad mírně klesá. V roce 2024 trpělo hladem 673 milionů lidí (8,2 % populace), což je pokles oproti 2023 (8,5 %) a 2022 (8,7 %). Největší zlepšení nastalo v jižní a jihovýchodní Asii a v Jižní Americe.
- Afrika a západní Asie čelí zhoršení, v Africe hlad postihuje 20,2 % populace, v západní Asii 12,7 %. Do roku 2030 se očekává, že 60 % všech hladovějících bude žít v Africe.
- Potravinová nejistota postihuje 2,3 miliardy lidí, přibližně 28 % světové populace nemá pravidelný přístup k dostatečné a kvalitní potravě.
- Cena zdravé stravy nadále roste. V roce 2024 činila její průměrná hodnota 4,46 USD na osobu a den (přepočteno podle parity kupní síly – PPP). Přesto celosvětově klesl počet lidí, kteří si ji nemohou dovolit, na 2,6 miliardy. V Africe však tento počet vzrostl z 864 milionů v roce 2019 na více než 1 miliardu v roce 2024, což odpovídá 66,6 % populace.
- Dětská podvýživa přetrvává. Podíl dětí trpících zaostáváním růstu v důsledku podvýživy klesl na 23,2 %, ale podíl dětí s vyhublostí (6,6 %) a nadváhou (5,5 %) zůstává téměř beze změny.
- Anémie a obezita rostou. Anémie u žen ve věku 15–49 let vzrostla na 30,7 %, obezita dospělých na 15,8 %.
- Inflace cen potravin v lednu 2023 dosáhla vrcholu 13,6 %, přičemž v nízkopříjmových zemích až 30 %. Inflace výrazně oslabila kupní sílu domácností. 10% nárůst cen potravin je spojen s až 6,1% nárůstem těžké podvýživy u dětí do 5 let.
- Doporučení: koordinovaná politika a investice, propojení fiskální a měnové politiky, posílení sociální ochrany, investice do odolných zemědělsko-potravinových systémů a zlepšení datových nástrojů.
Zdroje: The State of Food Security and Nutrition in the World 2025, Hunger declines globally, but rises in Africa and western Asia: UN report, Beating hunger through social protection, investments and resilience: FAO Chief Economist
Kontakt:
Mgr. Kateřina Langsfeldová, Ph.D.
Oddělení zahraničně obchodní spolupráce
Ministerstvo zemědělství
katerina.langsfeldova@mze.gov.cz