Renata Šarjaková, 19. červen 2024
Vodíkové technologie a jejich využití v zemědělství

Japonsko platí za světovou špičku, pokud se jedná o vývoj vodíkových technologií, a to především díky svému strategickému důrazu na vodík jako zdroj energie nové generace.

 

Vláda, v součinnosti se soukromým sektorem, implementuje svůj plán dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, přičemž využívání energie na bázi vodíku hraje v tomto plánu zásadní úlohu. Japonské společnosti jsou průkopníky v aplikaci vodíkové technologie v různých odvětvích, a to včetně zemědělství a potravinářství.

Do vodíku se v současné době vkládají naděje jako do zdroje, jenž by mohl umožnit výrobu elektřiny a tepla bez emisí oxidu uhličitého a který je zároveň hojně dostupný, zejména ve vodě. Japonsko, coby země s omezenými zdroji energie, se v celosvětovém měřítku ujalo ve vývoji vedení tím, že v roce 2017 formulovalo Základní vodíkovou strategii a pokročilo ve vývoji technologií souvisejících s vodíkem.

Podle zprávy zveřejněné Evropským patentovým úřadem a Mezinárodní energetickou agenturou se Japonsko v letech 2011 až 2020 podílelo na 24 % patentových přihlášek souvisejících s vodíkem na celém světě, čímž se umístilo na prvním místě. Zpráva zdůrazňuje pozici Japonska jako inovátora v oblasti vodíku s technologickou výhodou, protože vyvíjí a uplatňuje nové technologie s předstihem.

Tuto pozici potvrdila i nedávná návštěva eurokomisařky pro energetiku, Kadri Simsonové v Tokiu, kde se po boku čelních představitelů země účastnila vrcholného podnikatelského fóra zaměřeného právě na vodíkové technologie.

Již nyní se vodík v některých zemědělských procesech běžně používá. Zemědělci jej například využívají pro posklizňové činnosti, jako je sušení a chlazení obilí. Generátory vodíku poskytují pro tyto účely spolehlivý a účinný zdroj tepla. Kromě toho se vodíkové palivové články začleňují do specifických zemědělských strojů, jako jsou elektrické traktory, a to za účelem snížení emisí uhlíku a zlepšení energetické účinnosti.

Japonský soukromý sektor ve spolupráci s univerzitami však testuje rovněž kupříkladu vodíkem obohacené tzv. hydroponické pěstování – pěstování zemědělských plodin bez půdy v živém roztoku, jehož účelem je jak zvýšení výnosů, tak např. zvýšení obsahu živin v zelenině. Dále probíhá testování vodíkových hnojiv, jejichž aplikací má být dosaženo rychlejšího růstu nebo vyšší cukernatosti sklizené zeleniny.

Zpracovala:
Veronika Vanišová
zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu
Mobil CZ: +420 603 350 236, E-mail: veronika.vanisova@mzv.gov.cz


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 292
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář