Renata Šarjaková, 13. červen 2024
Situace v dovozu kuřecího masa do Japonska

Kuřecí maso je jedním z nejrozšířenějších a nejuniverzálnějších druhů masa na světě, což z něj činí velmi vyhledávanou komoditu v mezinárodním obchodě. Celosvětovému dovoznímu trhu s kuřecím masem dominuje několik zemí, které vykazují významnou poptávku po tomto zdroji bílkovin.

 

 

Již v roce 2022 tvořilo Japonsko pátý největší dovozní trh pro kuřecí maso na světě, s hodnotou dovozu 1,5 miliardy USD.  Spotřeba kuřecího masa v zemi v posledních letech výrazně vzrostla v návaznosti na změnu stravovacích návyků a upřednostňování zdrojů libových bílkovin. V minulém a letošním roce k významným faktorům přibyly rovněž stoupající poptávka po levnějších masných výrobcích a zájem zahraničních spotřebitelů v důsledku skokově sílícího turismu. 

Ačkoliv se země snaží navyšovat domácí výrobu, pro uspokojení domácí poptávky po kuřecím masu, je Japonsko silně závislé na dovozu. Japonští chovatelé se navíc potýkají s vysokými výrobními náklady, zejména pokud se jedná o zdražení dováženého krmiva v důsledku slabého kurzu japonského jenu. Výrobu také ochromilo propuknutí nákazy ptačí chřipky v zimě 2022, jež vedlo k utracení asi 18 milionů ptáků.

V uplynulém roce bylo do Japonska dovezeno přes 1 milion tun kuřecího masa, z toho 55 % tvořilo nezpracované maso a 45 % upravené výrobky z kuřecího masa. Největším dovozcem byla v roce 2023 Brazílie (dovoz v hodnotě 806 milionů USD), a to i přesto, že Japonsko dočasně pozastavilo import ze dvou brazilských států rovněž postižených ptačí chřipkou. Druhým největším dovozcem se stalo Thajsko, které pokrylo výpadky dodávek z Brazílie. Následovaly USA a Turecko. Z Evropských zemí se kuřecí maso dováželo nejvíce z Litvy, Francie a Španělska (celkem cca 179 tun v hodnotě 500 tis USD). Mezi další významné evropské importéry kuřecího masa a výrobků z nich patří Maďarsko, Polsko, Německo, Belgie či Dánsko. Vývozy v roce 2023 z Evropy byly nižní v důsledku zákazu dovozu z důvodu výskytu ptačí chřipky v předcházejícím roce, nicméně jednotlivé země jsou japonskou stranou postupně uznávány jako prosté nákazy a v letošním roce se export z nich opět navyšuje.

Zpracovala: Veronika Vanišová, zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu, E-mail: veronika.vanisova@mzv.gov.cz

 

Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 289
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář