Například japonský výrobce Kewpie zmenšil v roce 2013 balení majonézy z 500 gramů na 450 gramů. Společnost zjistila, že s klesajícím počtem lidí v domácnostech, nemohou zákazníci spotřebovat 500 gramovou sklenici v doporučené době jednoho měsíce. Snížením hmotnosti se reálná cena zvýšila o 8 %, avšak výše tržeb zůstala nezměněna. Švýcarský potravinářský konglomerát Nestlé snížil čistou hmotnost instantní kávy ze 150 gramů na 120 gramů.

Spolu s nižší hmotností zboží, spotřebitelé přijali i nenápadný růst cen. Průměrná hmotnost potravinářských výrobků v Japonsku v roce 2019 činila 227 gramů, což je pokles o téměř 7 % oproti roku 2012. Velikost balíčků másla se zmenšila o 9 %, ale cena ve stejném období vzrostla o 12 %. U instantní kávy klesla hmotnost o 23%, ale cena vzrostla o 27 %.

Přestože se japonská populace od roku 2008 zmenšuje, počet jednotlivých domácností se zvyšuje. Průměrný počet lidí v domácnosti v roce 2019 byl 2,2. Počet jednočlenných domácnosti roste a zvyšuje se také zájem o menší porce potravin. Potravinářům rostou výrobní náklady s nutností jednotlivě balit menší výrobky, ale své zisky si drží tichým zvyšováním cen.

Situace se však může změnit. Národní institut pro výzkum populace a sociálního zabezpečení předpovídá, že počet domácností v Japonsku začne klesat od roku 2024. Pokud k tomu dojde, klesne také poptávka po menších produktech. Potravinářské společnosti nebudou schopné udržet své zisky a ceny potravin by mohly klesnout. Spotřebitelé by se pak mohli krátkodobě těšit z nižších cen, ale z dlouhodobého hlediska bude ekonomika trpět deflací.

Zpracovala: Irena Leopoldová, zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu, irena_leopoldova@mzv.cz