Musí samozřejmě splnit podmínky zdravotní nezávadnosti, jinak by nemohl být nabízen, ale jak z etikety vyplývá, je určen pro pekařské zpracování. Odlišný od medu určeného k přímé spotřebě je v tom, že může například obsahovat vyšší obsah vody a tudíž by mohl snadno podléhat zkvašení.
Vyhláška č. 76/2003 Sb., v platném znění uvádí pod definicí pekařský med nebo také průmyslový med, jen takový, který je určený výhradně pro průmyslové použití nebo jako složka do jiných potravin; může mít cizí příchuť nebo pach, může vykazovat počínající kvašení nebo mohl být zahřátý nad povolenou mez.
Tento pekařský med, je tedy medem, který má mírně zhoršené jakostní parametry. Například vyšší obsah vody, nebo může jít o med ze starší sklizně. Pekařský med však nesmí být zdravotně závadný, nesmí tedy obsahovat žádná rezidua veterinárních léčiv ani nesmí obsahovat nadlimitní obsah kontaminantů z prostředí.
Pekařský med se musí označit slovy "pekařský med" nebo "průmyslový med" a dále musí být uvedena země původu. Pekařský med musí být na všech obalech označen v blízkosti názvu údajem, že med je určen pouze na vaření, pečení nebo jiné zpracování. Samozřejmě musí být označen i všemi dalšími údaji, které se u potravin vyžadují (identifikace výrobce/prodejce, množství, doba minimální trvanlivosti apod.).
Pokud je pekařský med (průmyslový med) použit jako složka potraviny, například v perníku, může být v názvu této potraviny použit termín "med" namísto termínu "pekařský med" nebo "průmyslový med"; v seznamu složek se však vždy uvede název "pekařský med" nebo "průmyslový med".
Lze tedy pojmenovat medový, ale ve složení musí být uvedeno pekařský, popřípadě průmyslový med.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS