Zdravotní rizika plnoucí z přítomnosti plísní jsou značná, ale také zrádná, protože
karcinogenní mykotoxiny vyvolávají nádorová onemocnění až po delší době. Schopnost tvorby mykotoxinů záleží nejen na druhu plísně, ale i na podmínkách jejího růstu..Vedle rizik zhoubných nádorů mohou plísňové mykotoxiny vyvolat i srdeční onemocnění (patulin) a výrazně potlačovat imunitu.  Plísňové jedy snadno pronikají do potravinového substrátu, a to  i přes barieru papírového obalu. Zvláštní pozornost je věnována mykotoxinu patulinu, který produkuje řada plísní rodu Penicillium a Aspergillus. Nejčastěji se vyskytuje v nesprávně uskladněném ovoci, zejména na jablkách. Má karcinogenní a teratogenní účinky (defekty plodu),
může postihnout mozek a periferní nervy, plíce, játra i ledviny. Na druhé straně se snadno  ničí varem. Z dalších mykotoxinů se zmíňuje kyselina cyklopiazonová, kterou mohou produkovat i některé zvrhlé kmeny kulturních plísní ze sýrů Camembert, anebo PR-toxin ze sýrů typu Niva. Rizikové jsou i fusariové mykotoxiny.

Hrubý, S.: Zdravotní rizika z patulinu a některých dalších mykotoxinů.  Výživa a potraviny, 61, 2006, č. 1, s. 10 - 11

Zdroj info UZPI