Ministerstvo zemědělství pokračuje ve svém tažení proti označování veganských potravin názvy užívanými pro masné výrobky. Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) se o něco podobného neúspěšně pokoušel loni v Česku. Teď problém přenesl na bruselskou půdu.

Rozsáhlý výpadek elektřiny v Česku zasáhl také do výroby průmyslových podniků v zasažených krajích. Stojí automobilky, chemička musí spalovat přebytečnou produkci.

Ačkoli v Česku firmy nabízející biopotraviny mají své věrné zákazníky, zájem o „zdravější“ jídlo celkově spíše stagnuje. Prodeje biopotravin poškodilo mimo jiné všeobecné zdražování a s tím související pokles reálných příjmů v posledních letech, i když Češi a Češky zdravě jíst chtějí.

EU by měla definovat masné a živočišné produkty a zavést stejná pravidla pro všechny evropské státy. Podle ministerstva zemědělství, které návrh předložilo na Evropské radě, by harmonizace názvů lépe informovala lidi, co kupují a ulehčilo by se obchodníkům. Návrh podporuje i Potravinářská komora. Naopak proti návrhu vystupují organizace podporující rostlinnou stravu či Český svaz obchodu a cestovního ruchu, podle nich návrh pouze povede k nákladům na přejmenování výrobků.

Potravinářská komora ČR podporuje zavedení jednotných celoevropských pravidel pro rostlinné výrobky. Stávající legislativní nejednotnost totiž zbytečně komplikuje trh, vytváří nepřehledné prostředí pro spotřebitele a zavedení jasných pravidel dlouhodobě požadují i samotní producenti. Nastolení jednotných podmínek zajistí férové prostředí pro všechny a ukončí diskuse o chaosu v názvech rostlinných výrobků.

Slovenské ministerstvo financí právě spustilo pilotní verzi státního srovnávače cen potravin. Umožní spotřebitelům snadno zjistit, kde nakoupí základní potraviny za nejvýhodnější ceny. Ceny do systému zadávají a aktualizují přímo obchodní řetězce každý den. V Česku sice webové srovnávače cen potravin fungují už několik let, avšak všechny jsou komerční.

Průměrný Pražan vyplýtvá půl kila potravin za týden, zjistili brněnští vědci. Za rok se v popelnicích nastřádá 26 kilogramů zbytečně vyhozeného jídla na osobu. Vychází to najevo z projektu Prague Food Waste Mendelovy univerzity v Brně. Výzkumníci mimo jiné dospěli k tomu, že roli při míře plýtvání hraje i příjem domácnosti.

Pražané ročně průměrně vyhodí 26 kilogramů jídla na osobu. Ukázal to projekt Prague Food Waste. Míra plýtvání podle výzkumnic z brněnské Mendelovy univerzity souvisí hlavně s příjmem domácností.

Zavedení novely vyhlášky o školním stravování do praxe bude v současné podobě podle Potravinářské komory velmi problematické. Kvůli množství připomínek a jejich přesunům při vypořádání se podle ní stal materiál nepřehledným. Pozitivní je podle komory to, že bude nový spotřební koš, podle kterého školní jídelny vaří, povinné zavést až od školního roku 2026/2027, zatímco od letošního září to pro ně bude pouze možnost. 

Se zvyšujícími se letními teplotami prudce roste riziko možné otravy z jídla. Vysoké teploty totiž vytvářejí ideální prostředí pro bleskové množení mikroorganismů v potravinách. Původců onemocnění z potravin je celá řada, dodržováním základních hygienických pravidel je však možné riziko nákazy minimalizovat i v parných dnech. Potravinářská komora ČR přináší tipy, jak předejít případným zdravotním problémům z jídla.