Uvážlivé používání antibiotik může pomoci zpomalit šíření rezistentních bakterií a pomoci udržet účinná antibiotika pro použití budoucími generacemi.

K aktivitám a myšlenkám Evropského antibiotického týdne pořádaného Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se již po dlouhou dobu připojuje také Ministerstvo zemědělství, jež v letošním roce přispívá významným počinem, kterým je Mezinárodní vědecká konference „OneHealth“ 2025, která se bude konat 18. – 19. 11. 2025 v Brně. Příspěvky a diskuse v rámci této akce budou věnovány pandemickým hrozbám, vektorovým nákazám, alimentárním nákazám, antimikrobiální rezistenci, a případným opatřením, která mohou pomoci situaci zlepšit. Akce tak bude hodnotnou platformou pro odbornou diskusi a výměnu nejnovějších informací mezi odborníky z různých vědeckých disciplín, čímž přispěje k širšímu rozhledu, odbornému růstu, a především zlepšení diagnostiky a prevence onemocnění u lidí i zvířat. Konferenci organizačně zaštítila Státní veterinární správa a Ministerstvo zemědělství s podporou Koordinačního místa pro vědeckou a technickou spolupráci s EFSA v ČR.

Další zásadní informací je, že Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s odbornými garanty, Státní veterinární správou a Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, se podílí na přípravě nové Strategie Národního antibiotického programu České republiky na období 2025 - 2031. Dokument je formulován dle principu „Jedno zdraví“ a bude podpořen i sadou konkrétních realizačních opatření cílících na odpovědné používání antimikrobik, aktivit proti šíření rezistence vůči antimikrobikům v humánní i veterinární oblasti, sledování trendů v používání antimikrobik a návazně trendů rezistence, opět v obou klíčových oblastech. Stranou nezůstanou ani projekty pro vědu a výzkum (včetně projektů s přesahem do životního prostředí – půdy), či aktivit cílících na zvýšení povědomí a odpovědnosti i ve směru pacientů, lékařů či chovatelů a veterinárních lékařů. Pro dosažení cílů strategie je nutné i udržování a rozvoj metodické a operační infrastruktury v komunikaci, podpora preventivních opatření a kontroly infekcí, což se v zemědělské oblasti propisuje například do očkování zvířat v hospodářských chovech a do důsledného dodržování biologické bezpečnosti chovů.

V předchozích letech se, Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se svými odbornými garanty, řídilo platnými Akčními plány Národního antibiotického programu. Za zásadní úspěch, který fungování těchto Akčních plánů přinesl, lze považovat pokračující snižování spotřeb antimikrobik. Toto je doloženo daty za období 2010 – 2024, kdy celkové spotřeby antimikrobik přepočtené na populace hospodářských zvířat klesly v ČR o 55 %. Strategie od Farmáře ke spotřebiteli (Farm to Fork) z roku 2018 stanovila cíl pro EU snížit do roku 2030 spotřebu antimikrobik o 50 %. Zemědělci v ČR již za období 2018 – 2024 dokázali spotřebu snížit o 25 %, což lze v celkovém kontextu EU považovat za výrazný úspěch (viz grafická vizualizace). I když kromě celkových spotřeb musíme sledovat i používání jednotlivých antibiotik, zejména těch s velkým významem pro humánní medicínu, data indikují, že zemědělci, chovatelé a veterinární lékaři v ČR vnímají závažnost situace a problémů s rezistencí. Svým přístupem k antimikrobikům pak přímo přispívají ke snížení tlaku na šíření rezistence a produkují potraviny živočišného původu se stále vyšší mírou odpovědnosti s imperativem na minimalizaci podání antimikrobik jen na nezbytné případy.