Snížit množství potravinářského odpadu vyprodukovaného u výrobců, ale i v maloobchodě nebo v domácnostech se rozhodli uzákonit europoslanci. Odhlasovali směrnici, podle které se do roku 2030 musí snížit množství odpadů u výrobců o desetinu, v maloobchodu, gastru a v domácnostech dohromady o 30 procent

„Naše výrobní linky nejsou skládka. U většiny zpracovatelů vzniká pouze zanedbatelné množství potravinového odpadu, protože je pro ně ekonomicky nevýhodný. Podniky mají procesy optimalizované tak, aby ze surovin vytěžily maximum. Zbylé materiály se často používají jako krmivo nebo energie, čímž naplňují principy cirkulární ekonomiky,“ popisuje mluvčí komory Marek Zemánek.

Že se zbytky třeba v mlékárenství dále používají, potvrzuje i jednatel Mlékárny Polná Miloš Kvasnička. „Většina vedlejších živočišných produktů z mlékárenské výroby, jako jsou syrovátka či podmáslí, není likvidována, ale v rámci oběhového hospodářství se dále zpracovávají nebo jsou zkrmovány hospodářskými zvířaty,“ vysvětluje. Dopady na životní prostředí jsou v tomto případě podle něj minimální, do kafilerií putují jenom odstředivkové kaly, které tvoří zanedbatelnou část, maximálně desetiny procent celkového objemu.

Zvolenou metodu tak odmítá i komora . „EU stanovila plošné povinné cíle, ke kterým chybí jakékoli relevantní dopadové studie. Tento přístup je odtržený od praxe a zcela ignoruje zásadní rozdíly v realitě mezi jednotlivými členskými státy,“ dodal Zemánek.

Podle něj bude extrémně záležet na metodice. „Je naprosto zásadní, aby se striktně oddělil jedlý odpad od nejedlých zbytků, jako jsou skořápky nebo slupky. Jejich vykazování je absurdní, protože jde o části, které nikdo nekonzumuje,“ říká.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potravinovy-odpad-europarlament.A251008_162934_ekonomika_ven