V rozhovoru pro Potravinářskou komoru Petr Bendl z koalice Spolu - ODS představil svou vizi pro stabilizaci českého potravinářství. Kromě zásadního kroku zastavení podpory agroholdingům ve prospěch lokálních a regionálních firem navrhuje řešení energetické náročnosti pomocí podpory obnovitelných zdrojů energie. Dále slibuje boj proti přehnané byrokracii posílením „Antibyrokratické komise“ a volá po pružnějším zákoníku práce, který reflektuje sezonní potřebu kvalifikovaných pracovníků.

OKRUH: Ekonomika a podpora potravinářů

1. Jaká konkrétní opatření navrhujete pro stabilizaci cen energií a dalších vstupů pro potravinářský průmysl, který je často energeticky náročný?
Vláda prosadila v EU možnou výstavbu nových jaderných bloků a odstranila absolutní závislost na dodávkách plynu a ropy z východu. To je základem pro udržení dostatku i cenové stability energií do budoucna. V zemědělství i potravinářském sektoru je třeba dál státem podporovat rozvoj a využívání obnovitelných zdrojů energie, které mají primárně sloužit ke snížení nákladů na produkci.

2. Jak podpoříte inovace, výzkum a vývoj v českém potravinářství, aby se zvýšila jeho přidaná hodnota a konkurenceschopnost? Plánujete zavést specifické dotační programy pro automatizaci nebo digitalizaci výroby?
Česká republika přichází o takzvanou přidanou hodnotu především tím, že vyváží komodity (obilniny, mléko, živá zvířata) a dováží hotové výrobky. Potřebujeme zaměřit podporu především na domácí zpracování. Zjednodušíme podmínky lokálního zpracování a prodeje, a to i pomocí automatů. Program, který prosazovala minulá vláda, tedy rozdělení 750 milionů ze státního rozpočtu pouze firmám s více než 250 zaměstnanci, rozhodně nepodpoříme. Preferujeme podporu lokálním a regionálním producentům potravin.

3. Plánujete obnovit národní dotační investiční titul pro potravináře?
Nikoli.

4. Považujete produkci potravin za strategický sektor z pohledu národní bezpečnosti? Pokud ano, máte pocit, že je s ním takto v oblasti národní politiky nakládáno?
Určitě. Proto chceme zabránit vytváření prostředí, kde je postupně zkupována jedna farma za druhou velkými investičními společnostmi. Významná podpora největších nejenže zhoršuje konkurenci na trhu a vede k cenovému diktátu, zhoršenému výběru a nižší kvalitě, ale navíc hrozí nebezpečí, že pár vlastníků s bydlištěm na druhém konci planety bude v ČR vlastnit či ovládat většinu půdy a potravinové produkce. Proto prosazujeme zastropování podpor s propojeností vlastnictví a podporujeme lokální a regionální výrobce potravin, aby došlo k větší konkurenci na trhu.

5. Jaký význam podle vás má pro české zemědělce a potravináře to, aby se zemědělské produkty zpracovávaly přímo v ČR a aby jim byla přidávána vyšší hodnota? Jakým způsobem by měl stát tento proces podporovat?
Ekonomický. Zemědělec, který produkuje namísto konečného výrobku pouze komoditu, u níž spoléhá, že ji od něj vždy někdo vykoupí, vždy tahá za cenově kratší část provazu. Je vždy ve větší nejistotě, zda mu to ekonomicky vyjde, než kdyby prodával konečný výrobek. Uvedu příklad: Přidáme-li zemědělcům na výši podpory na plochu, pak ji vlastník skladových prostor zcela bezohledně využije ve svůj prospěch, a to tím, že bude tlačit výkupní cenu směrem dolů. Proto by měl stát postupně přestat financovat ze svých zdrojů vývozy pouhých komodit, a orientovat podporu na tři základní oblasti: domácí, lokální a regionální produkci hotových výrobků; ochranu přírodních zdrojů (zejména půdy a vody); a opatření směřující k pohodě života zvířat.

OKRUH: Dovozy a konkurenceschopnost

6. Jaké kroky podniknete, aby se na pultech obchodů neobjevovaly potraviny z třetích zemí, které nesplňují evropské normy a jsou vyrobeny za nižších ekologických standardů, než jaké platí pro české výrobce?
Potraviny, které nesplňují naše normy, nemají být na trhu vůbec. Máte-li takové informace, je třeba se obrátit na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která kvalitu potravin na našem trhu dozoruje a nekvalitu trestá.

7. Jak podpoříte lokální produkci a prodej, aby se na pultech obchodů objevovalo více českých potravin?
I nadále chceme podporovat zejména lepší technologickou vybavenost lokálních a regionálních producentů a prodejců potravin, a to prostřednictvím vyhlašovaných či podporovaných výzev z Programu rozvoje venkova nebo ze Státního zemědělského a intervenčního fondu.

8. Jaké další konkrétní kroky podniknete pro posílení konkurenceschopnosti našeho zemědělství a potravinářství na evropském trhu?
Budeme aktivně bránit politické cenotvorbě komodit či potravinářských výrobků. Dále budeme bránit vzniku a existenci monopolních a oligopolních struktur.

OKRUH: Byrokracie a legislativa

9. Potravináři často zmiňují přehnanou byrokracii a složitost administrativních procesů spojených s dotacemi a kontrolami. Jak plánujete tyto procesy zjednodušit a zefektivnit?
Jsme připraveni veřejně projednávat užitečné antibyrokratické podněty od nevládních organizací či jednotlivců. Chceme posílit pravomoci “Antibyrokratické komise“, ve které jsou zastoupeny všechny významné nevládní organizace. Zde se podněty scházejí k debatě, aby se pak následně s doporučeními dostávaly na jednání Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

10. Jaká je vaše vize pro vztahy mezi potravináři, zemědělci a obchodními řetězci? Jak zajistíte spravedlivé obchodní praktiky a vyrovnané postavení všech stran?
Konkurenty a obchodními partnery budou vždy, a to je třeba respektovat. Podstatné ovšem je, aby stát v zájmu zákazníků nedovoloval či dokonce nepomáhal zneužívání pozic velkých hráčů na trhu, což v ČR reálně hrozí.

OKRUH: Zaměstnanost a rozvoj

11. Potravinářský průmysl čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Jaké kroky navrhujete pro zlepšení situace?
Potřebujeme pružnější zákoník práce, který bude reflektovat zejména sezonní potřebu pracovních sil. Dále je nutné zajistit méně regulací a jednodušší administraci brigádních činností. Pro lepší dosažitelnost kvalifikovaných pracovních sil je nezbytné spolupracovat se středními a vysokými školami, které mají vliv na otevírání potřebných vzdělávacích oborů. 

12. Jak podpoříte rozvoj středních potravinářských podniků, které tvoří páteř oboru?
Třeba zrovna tím, že neotevřeme program podpory pro potravinářské firmy nad 250 zaměstnanců, neboť to byl především nástroj, jak zvýhodnit největší potravinářské holdingy a za státní peníze tak likvidovat střední firmy na trhu.

OKRUH: Regulace

13. Jak se stavíte k problematice značení tradičních potravin živočišného původu a tlaku na jejich náhradu laboratorně připravenými potravinami nebo rostlinnými náhražkami?
Označení nesmí vést k obelhávání zákazníka. Je nezbytné, aby o případných laboratorně připravovaných potravinách či rostlinných náhražkách byl zákazník informován již při prodeji.

14. Jaký je váš postoj k regulacím v oblasti omezování spotřeby určitých potravin (s vysokým obsahem soli, nasycených mastných kyselin, cukrů) prostřednictvím označování, daňovým zatížením anebo omezením uvádění do trhu?
Nesouhlasím s jejich zakazováním či regulací. Namísto toho podporuji informování zaměřené na prevenci a případné zdravotní dopady.

Závěrečná otázka

15. Kdybyste měl jmenovat jen jednu nejdůležitější věc, kterou v potravinářství po volbách změníte, která by to byla a proč? A jaké konkrétní kroky podniknete pro její naplnění během prvních 100 dnů ve funkci?
Je nutné odstraňovat monopoly a oligopoly. Podporu chceme směřovat malým a středním, nikoli agroholdingům.


Uveřejněné názory a plány jsou výhradně postojem dotazovaného kandidáta a Potravinářská komora se s nimi nemusí ztotožňovat. Text není hodnocením, ale poskytnutým prostorem pro různé politické subjekty. Anketa má za cíl umožnit vytvoření názoru pro naše členy a odbornou veřejnost.