Tomáš Dubský se za hnutí Starostové v rámci série předvolebních rozhovorů s Potravinářskou komorou vyjádřil ke klíčovým prioritám pro potravinářský sektor. Ty se točí hlavně kolem zvýšení konkurenceschopnosti, podpory inovací a snížení administrativní zátěže. Mezi hlavní návrhy patří sjednocení kapacit ve vědě a výzkumu pod jedno ministerstvo a zřízení certifikační autority pro snadnější daňové úlevy soukromého výzkumu. Za klíčovou prioritu považují podporu lokální a regionální produkce skrze zjednodušení prodeje ze dvora a snížení byrokracie. Dále prosazují reformu antimonopolního úřadu s cílem zajistit spravedlivější obchodní vztahy a plánují zavedení daně na sladké nápoje.

OKRUH: Ekonomika a podpora potravinářů

1. Jaká konkrétní opatření navrhujete pro stabilizaci cen energií a dalších vstupů pro potravinářský průmysl, který je často energeticky náročný?
Cena silové elektřiny se po velkých cenových výkyvech už ustálila a je na podobné úrovni, jako byla před energetickou krizí. Roste regulovaná složka, která je tažena nahoru nutnými investicemi do modernizace přenosových a distribučních sítí. Zároveň je nutné říci, že ceny elektřiny pro podniky a průmysl jsou v porovnání s dalšími státy EU v Česku na průměru, resp. lehce nad ním (EU průměr 0,1899 €/kWh, Česko 0,1939 €/kWh).

Za Starosty bychom rádi začali na evropské úrovni vést debatu o tom, jakým způsobem je určována cena silové elektřiny, kdy je zpravidla určována takzvaným závěrným, a tím pádem i nejdražším zdrojem. Zároveň otevřeně říkáme, že systém povolenek ETS by nám přišlo logičtější nahradit uhlíkovou daní, jejíž cena je pevná, není předmětem spekulací a náklady na pořizování emisních povolenek tak lze lépe plánovat. Chceme zároveň podpořit maximální zjednodušení a uzavírání dlouhodobých přímých smluv mezi dodavatelem elektřiny a odběratelem – Power Purchase Agreement, což je pro průmysl obecně cesta ke stabilní a dlouhodobě předvídatelné ceně elektřiny.

Velmi varujeme před dotováním cen elektrické energie z prostředků Modernizačního fondu. Tyto peníze nesmíme „projíst“, ale musí být investovány do modernizace průmyslu.

2. Jak podpoříte inovace, výzkum a vývoj v českém potravinářství, aby se zvýšila jeho přidaná hodnota a konkurenceschopnost? Plánujete zavést specifické dotační programy pro automatizaci nebo digitalizaci výroby?
Navrhujeme koncepční řešení, kterým je podle nás sjednocení kompetencí a kapacit v oblasti vědy, výzkumu, inovací a vysokého školství pod jedno politické vedení – ideálně ministerstvo  pro inovace, vědu a vysoké školy. Při správném propojení lze inovace v potravinářském průmyslu hradit z komercializace výsledků výzkumu. Pod novým ministerstvem bychom zřídili certifikační autoritu pro privátní výzkum. Každý soukromý subjekt, který tuto certifikaci obdrží, získá nezpochybnitelný nárok na daňové osvobození své výzkumné činnosti – včetně podnikové části zdanění mzdových nákladů pro vědecký a technický personál.

3. Plánujete obnovit národní dotační investiční titul pro potravináře?
Dlouhodobě podporujeme lokální a regionální producenty. Tímto směrem bychom rádi směřovali i případnou podporu.

4. Považujete produkci potravin za strategický sektor z pohledu národní bezpečnosti? Pokud ano, máte pocit, že je s ním takto v oblasti národní politiky nakládáno?
Z pohledu národní bezpečnosti vnímáme jako prioritnější jiné oblasti - například ochrana před kyberhrozbami nebo energetická a léková soběstačnost. Žijeme v evropském prostoru a ohrožení potravinové soběstačnosti v kontextu současných událostí nevnímáme jako nadřazené. Tím ovšem neříkáme, že je zvyšování potravinové soběstačnosti zcela mimo náš zájem. Za efektivní považujeme řešení této otázky na celoevropské úrovni.

5. Jaký význam podle vás má pro české zemědělce a potravináře to, aby se zemědělské produkty zpracovávaly přímo v ČR a aby jim byla přidávána vyšší hodnota? Jakým způsobem by měl stát tento proces podporovat?
Pro české zemědělce a potravináře je zásadní, aby se jejich produkty zpracovávaly přímo v ČR a získávaly tak vyšší přidanou hodnotu. Posiluje to ekonomiku regionů, vytváří nová pracovní místa, zvyšuje soběstačnost a odolnost vůči výkyvům globálních trhů. Zároveň to naplňuje principy strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, která je součástí evropského Green Dealu – ten je často terčem kritiky, ale jeho cílem je i zkracování dodavatelských řetězců, podpora místní produkce a nabídka kvalitnějších potravin.

OKRUH: Dovozy a konkurenceschopnost

6. Jaké kroky podniknete, aby se na pultech obchodů neobjevovaly potraviny z třetích zemí, které nesplňují evropské normy a jsou vyrobeny za nižších ekologických standardů, než jaké platí pro české výrobce?
V naší zemi je zaveden sytém kontrol, který již dnes tuto otázku řeší.

7. Jak podpoříte lokální produkci a prodej, aby se na pultech obchodů objevovalo více českých potravin?
Chceme zjednodušit a podpořit systém zpracování zemědělské produkce a prodeje ze dvora prostřednictvím investiční podpory malých výroben z vlastní produkce a modernizace potravinářského sektoru jako celku. Zjednodušíme administrativu rodinným farmám a přizpůsobíme pravidla jejich fungování realitě rodinného uspořádání prostřednictvím novely zákona o zemědělství, která zavede samostatné paragrafy věnované rodinným firmám.

8. Jaké další konkrétní kroky podniknete pro posílení konkurenceschopnosti našeho zemědělství a potravinářství na evropském trhu?
Je nutné se v tomto sektoru zaměřit na finalizaci a pestrost zemědělské výroby. Neprodukovat pouze základní komodity, ale nabídnout produkci s vyšší přidanou hodnotou. Nevyvážet pouze základní surovinu, ale zpracovaný produkt.

OKRUH: Byrokracie a legislativa

9. Potravináři často zmiňují přehnanou byrokracii a složitost administrativních procesů spojených s dotacemi a kontrolami. Jak plánujete tyto procesy zjednodušit a zefektivnit?
Máme v plánu zastropovat počet nahodilých kontrol, zamezit jejich opakování a zrušit povinné vedení evidencí, které nejsou nezbytné. Prosto vidíme v rozšíření využívání bezkontaktních kontrol a nastavení systému kontrol s ohledem na ochranu soukromí. U menších prohřešků budeme systémově podporovat možnost lhůty na nápravu nedostatků, doplněnou poradenstvím, místo automatického ukládání pokut, přičemž kontroly budeme zaměřovat na výsledek, ne na formality.

10. Jaká je vaše vize pro vztahy mezi potravináři, zemědělci a obchodními řetězci? Jak zajistíte spravedlivé obchodní praktiky a vyrovnané postavení všech stran?
Starostové dlouhodobě prosazují reformu antimonopolního úřadu. Podporujeme další posílení jeho pravomocí směrem ke kontrolám obchodních praktik včetně zvýšení sankcí, aby byly skutečně účinné. Zároveň ale zdůrazňujeme, že hlavním regulátorem trhu musí být zákazník. Ten ve výsledku rozhoduje o tom, co si koupí a jakou cenu za to bude ochoten zaplatit.

OKRUH: Zaměstnanost a rozvoj

11. Potravinářský průmysl čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Jaké kroky navrhujete pro zlepšení situace?
Mělo by se jednat o mix nejrůznějších kroků. Řešením u méně kvalifikované síly může být řízená migrace, kdy chceme zefektivnit schvalování pobytových oprávnění kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Existují ale i finanční nástroje, například zavést možnost zrychlených odpisů, aby se podnikům vyplatilo inovovat a modernizovat výrobu, snižovat personální nároky a zároveň a zvyšovat efektivitu výbory. U vysoce kvalifikovaných pozic by určitě mohl pomoci start-upový zákon a ještě větší podpora ESOPů. S náborem kvalifikovaných pracovníků mohou pomoci i daňové nástroje, například snížení odvodů u profesí, které přináší vyšší přidanou hodnotu (věda a výzkum).

12. Jak podpoříte rozvoj středních potravinářských podniků, které tvoří páteř oboru?
V Česku se musí zastavit prohlubování oligopolní struktury na českém trhu. Obecně říkáme, že chceme malým a středním podnikům pomáhat růst.

OKRUH: Regulace

13. Jak se stavíte k problematice značení tradičních potravin živočišného původu a tlaku na jejich náhradu laboratorně připravenými potravinami nebo rostlinnými náhražkami?
V tomto ohledu jsme zastánci čistě tržních mechanismů. Zákazník by měl určovat, co chce kupovat a jíst.

14. Jaký je váš postoj k regulacím v oblasti omezování spotřeby určitých potravin (s vysokým obsahem soli, nasycených mastných kyselin, cukrů) prostřednictvím označování, daňovým zatížením anebo omezením uvádění do trhu?
Starostové mají v programu zdanění sladkých nápojů. Tento krok nevnímáme jako prostředek ke zvýšení příjmů do státního rozpočtu, ale naopak jako jeden z kroků, kterým můžeme snížit výdaje na zdravotnictví. Léčba cukrovky stojí Česko přes 10 miliard korun, náklady na léčbu komplikací spojených s obezitou v ČR představují zhruba 30 miliard korun ročně. Potravinářství může ovlivnit přístup lidí ke svému zdraví a ze zdravé populace stát jednoznačně ekonomicky profituje.

Závěrečná otázka

15. Kdybyste měl jmenovat jen jednu nejdůležitější věc, kterou v potravinářství po volbách změníte, která by to byla a proč? A jaké konkrétní kroky podniknete pro její naplnění během prvních 100 dnů ve funkci?
Podpora lokální a regionální produkce. Zkrácení dodavatelských řetězců. Zjednodušení legislativy. Snížení byrokracie. Neexistuje jedna konkrétní věc a obávám se, že nejde naplnit během 100 dní. Jedná se o dlouhodobý proces.


Uveřejněné názory a plány jsou výhradně postojem dotazovaného kandidáta a Potravinářská komora se s nimi nemusí ztotožňovat. Text není hodnocením, ale poskytnutým prostorem pro různé politické subjekty. Anketa má za cíl umožnit vytvoření názoru pro naše členy a odbornou veřejnost.