Podle odborníků se máme v Evropě – nejrychleji se oteplujícím kontinentu – připravit na extrémní situace. Zmiňují zejména čtyři případy.
Zaprvé: víc záplav a lijáků. Při každém zvýšení průměrné teploty o 1 °C může atmosféra pojmout až o 7 % víc vlhkosti. Větší teplota logicky zapříčiní víc vypařování, víc vlhkosti v mracích znamená, že víc vody najednou spadne zpátky na zem. A tak pořád dokola.
Zadruhé: delší vlny veder. Pod oblastmi vysokého tlaku, které zůstávají delší dobu nad stejnou oblastí, vznikají „tepelné kupole“ a po několik dnů až týdnů drží pod „pokličkou“ horký vzduch. Navíc vzroste počet tropických dnů, kdy maximální denní teplota stoupá přes 30 °C.
Zatřetí: víc požárů. Vzorovým příkladem jsou rozsáhlé požáry v Kalifornii v minulém roce či rekordní požáry v Kanadě v roce 2023. Nepátrejme teď po přesné příčině samotného vznícení, jisté je, že počasí pomohlo vytvořit ideální podmínky pro jejich šíření. Roky 2022 a 2023 byly ve státě na západě USA ve znamení výrazných dešťů, vegetace vesele bujela, vše bylo zelené. Následovalo suché období, které zeleň proměnilo v troud. Následně stačilo, obrazně řečeno, škrtnout zápalkou.
Začtvrté: delší sucha. Globální srážkové mapy se mění. Některé části světa jsou vlhčí, jiné se stávají suššími, a právě tam roste tlak a boj o vodu. V oblastech východní Afriky došlo v letech 2020 až 2022 k pěti neúspěšným obdobím dešťů v řadě a region postihlo nejhorší sucho za posledních 40 let. Jen v Somálsku nedostatek vody vedl k vysídlení 1,2 milionu lidí.
Vytiskni tuto stránku