Ačkoli výsledky dotazníkového šetření poukazují na poměrně širokou shodu v otázce závažnosti plýtvání potravinami i potřeby okamžitých plošných protiopatření, část respondentů průzkumu je vůči možnostem nebo efektu snižování potravinového odpadu skeptická. Celých 16 % dotazovaných souhlasilo s tvrzením, že problém potravinového plýtvání nelze vyřešit; 18 % souzní s názorem, že řešení působí více obtíží, než aby se vyplatilo. A dalších 22 % se domnívá, že jde o nafouknutý problém. 

„Přičteme-li k potravinovému odpadu z domácností ztráty vznikající v maloobchodu, jídelnách, rychlém občerstvení a během distribuce potravin, překračuje množství potravin vyhozených v České republice půl milionu tun ročně. Na úrovni celé Evropské unie se pak každoročně vyhodí téměř 59 milionů tun potravin. To, že téměř tři čtvrtiny respondentů vnímají situaci jako vážnou a chtějí plýtvání jídlem zamezit, proto vidím jako velmi pozitivní,“ řekl Jindřich Fialka, vrchní ředitel Sekce potravinářství MZe.  

„Zároveň bych rád rozptýlil obavy všech, kteří snahy o redukci potravinového odpadu považují za zbytečné nebo kontraproduktivní. S pomocí jednoduchých opatření, jako je plánování nákupů a dodržování pravidel pro zacházení s potravinami může každý z nás významně přispět ke změně,” uvedl vrchní ředitel Fialka s tím, že hospodárné zacházení s potravinami pomáhá chránit přírodní zdroje i peněženky spotřebitelů. 

Jak šetřit potravinami? Pomáhá správné zacházení s potravinami, nové kulinářské trendy, specializované weby i interaktivní aplikace 

Velký vliv na čerstvost a trvanlivost potravin má způsob, jakým s nimi nakládáme. Dodržení takzvaného chladicího řetězce u výrobků vyžadujících uchování při nízkých teplotách, vhodný způsob uskladnění i přípravy jsou zároveň důležité pro zachování zdravotní nezávadnosti, nutričních kvalit i chuti.  

Pro maximální využitelnost potravin je rovněž důležité rozlišovat mezi datem spotřeby a minimální trvanlivostí. Zatímco datum spotřeby přináší informaci o tom, do kdy je daná potravina zdravotně nezávadná, artikly s minimální trvanlivostí lze bezpečně konzumovat i po uvedeném datu. Ve zkratce řečeno, „datum spotřeby“ se týká bezpečnosti potraviny, zatímco „minimální trvanlivost“ její kvality. V EU vzniká až 10 % potravinového odpadu v důsledku neznalosti rozdílu mezi výše zmíněnými termíny.

Nicméně třeba čerstvé ovoce a zelenina nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti. Zde pak platí, že, navzdory snaze omezit plýtvání, bychom se měli vyhýbat konzumaci nahnilých nebo nepřirozeně zbarvených kusů.

K plýtvání potravinami přispívá také nejistota, které části ovoce a zeleniny lze bezpečně konzumovat. V komunálním odpadu nebo na kompostu tak mnohdy končí košťály květáku a brokolice, nať z kořenové zeleniny nebo žebra mangoldu, z nichž lze připravit řadu chutných, netradičních pokrmů.  

Podle Jindřicha Fialky je ale v případě pochybností nezbytné, aby si lidé bezpečnost konzumace dané potraviny ověřili. „Informace o zdravotní nezávadnosti doporučuji zkonzultovat například na webu Víš co jíš, který provozuje Odbor bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství. Spotřebitelé zde najdou také řadu praktických tipů ohledně nakládání s potravinami, rady týkající se zdravého stravování a spoustu dalších užitečných informací,” řekl vrchní ředitel Fialka. 

Inspiraci k udržitelnějšímu zacházení s potravinami pak lidé mohou hledat například na stránkách Food Waste Institut patřící platformě Food Waste Institut při Mendelově univerzitě v Brně. 

Generace Z má mezery ve znalostech, jak šetrně zacházet s potravinami

K nejnovějším formátům využívaným v boji proti plýtvání potravinami patří aplikace Nebuď Trash, která se zaměřuje na edukaci příslušníků generace Z. Právě ti, jak ukazují výsledky projektu Mendelovy univerzity s názvem Wasteful generation, v oblasti šetrného nakládání s jídlem značně tápou. Přestože se o tematiku plýtvání potravinami zajímá 68 % z nich, své úmysly neumí převést do praxe a poté, co se osamostatní, plýtvají jídlem odhadem o třetinu více než během soužití s rodiči. 

#Safe2Eat podporuje informovanou volbu a péči o zdraví 

Pestrá a nutričně vyvážená strava pozitivně ovlivňuje tělesné zdraví i duševní pohodu a pomáhá předcházet řadě civilizačních onemocnění. „Cílem kampaně #Safe2Eat je zvyšovat informovanost občanů v problematice zdravého a bezpečného stravování a usnadnit tak jejich každodenní rozhodování. Letos se kromě správné manipulace s potravinami v kampani zaměřujeme také na porozumění údajům na obalech výrobků nebo na takzvané nové potraviny, ať už jde o nově vyvinuté produkty nebo artikly tradičně konzumované mimo Evropskou unii,” uvedl Jindřich Fialka k cílům kampaně EFSA pro rok 2025.