- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 13. březen 2025:
Jednotná žádost 2025 - Otice
Ministerstvo zemědělství ... více - 13. březen 2025:
Jednotná žádost 2025 - Hukvaldy
Ministerstvo zemědělství ... více - 27. únor 2025:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2025
... více
Plýtvání potravinami je závažný problém, shodují se Češi. Přesto vyhodí stovky tun jídla ročně
Plýtvání potravinami jako problém, který vyžaduje okamžité celospolečenské řešení, vnímá 71 % respondentů z letošního únorového průzkumu, který pro Ministerstvo zemědělství (MZe) zpracovala společnost STEM/MARK. Navzdory tomu se ale českým domácnostem hospodařit s jídlem příliš nedaří. Ročně končí v jejich odpadcích až 420 tisíc tun jídla. Ke snížení potravinového odpadu může výrazně pomoci správné zacházení s potravinami. Jeho zásady i letos připomíná kampaň #Safe2Eat, kterou organizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve spolupráci s Odborem bezpečnosti potravin MZe.
Ačkoli výsledky dotazníkového šetření poukazují na poměrně širokou shodu v otázce závažnosti plýtvání potravinami i potřeby okamžitých plošných protiopatření, část respondentů průzkumu je vůči možnostem nebo efektu snižování potravinového odpadu skeptická. Celých 16 % dotazovaných souhlasilo s tvrzením, že problém potravinového plýtvání nelze vyřešit; 18 % souzní s názorem, že řešení působí více obtíží, než aby se vyplatilo. A dalších 22 % se domnívá, že jde o nafouknutý problém.
„Přičteme-li k potravinovému odpadu z domácností ztráty vznikající v maloobchodu, jídelnách, rychlém občerstvení a během distribuce potravin, překračuje množství potravin vyhozených v České republice půl milionu tun ročně. Na úrovni celé Evropské unie se pak každoročně vyhodí téměř 59 milionů tun potravin. To, že téměř tři čtvrtiny respondentů vnímají situaci jako vážnou a chtějí plýtvání jídlem zamezit, proto vidím jako velmi pozitivní,“ řekl Jindřich Fialka, vrchní ředitel Sekce potravinářství MZe.
„Zároveň bych rád rozptýlil obavy všech, kteří snahy o redukci potravinového odpadu považují za zbytečné nebo kontraproduktivní. S pomocí jednoduchých opatření, jako je plánování nákupů a dodržování pravidel pro zacházení s potravinami může každý z nás významně přispět ke změně,” uvedl vrchní ředitel Fialka s tím, že hospodárné zacházení s potravinami pomáhá chránit přírodní zdroje i peněženky spotřebitelů.
Jak šetřit potravinami? Pomáhá správné zacházení s potravinami, nové kulinářské trendy, specializované weby i interaktivní aplikace
Velký vliv na čerstvost a trvanlivost potravin má způsob, jakým s nimi nakládáme. Dodržení takzvaného chladicího řetězce u výrobků vyžadujících uchování při nízkých teplotách, vhodný způsob uskladnění i přípravy jsou zároveň důležité pro zachování zdravotní nezávadnosti, nutričních kvalit i chuti.
Pro maximální využitelnost potravin je rovněž důležité rozlišovat mezi datem spotřeby a minimální trvanlivostí. Zatímco datum spotřeby přináší informaci o tom, do kdy je daná potravina zdravotně nezávadná, artikly s minimální trvanlivostí lze bezpečně konzumovat i po uvedeném datu. Ve zkratce řečeno, „datum spotřeby“ se týká bezpečnosti potraviny, zatímco „minimální trvanlivost“ její kvality. V EU vzniká až 10 % potravinového odpadu v důsledku neznalosti rozdílu mezi výše zmíněnými termíny.
Nicméně třeba čerstvé ovoce a zelenina nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti. Zde pak platí, že, navzdory snaze omezit plýtvání, bychom se měli vyhýbat konzumaci nahnilých nebo nepřirozeně zbarvených kusů.
K plýtvání potravinami přispívá také nejistota, které části ovoce a zeleniny lze bezpečně konzumovat. V komunálním odpadu nebo na kompostu tak mnohdy končí košťály květáku a brokolice, nať z kořenové zeleniny nebo žebra mangoldu, z nichž lze připravit řadu chutných, netradičních pokrmů.
Podle Jindřicha Fialky je ale v případě pochybností nezbytné, aby si lidé bezpečnost konzumace dané potraviny ověřili. „Informace o zdravotní nezávadnosti doporučuji zkonzultovat například na webu Víš co jíš, který provozuje Odbor bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství. Spotřebitelé zde najdou také řadu praktických tipů ohledně nakládání s potravinami, rady týkající se zdravého stravování a spoustu dalších užitečných informací,” řekl vrchní ředitel Fialka.
Inspiraci k udržitelnějšímu zacházení s potravinami pak lidé mohou hledat například na stránkách Food Waste Institut patřící platformě Food Waste Institut při Mendelově univerzitě v Brně.
Generace Z má mezery ve znalostech, jak šetrně zacházet s potravinami
K nejnovějším formátům využívaným v boji proti plýtvání potravinami patří aplikace Nebuď Trash, která se zaměřuje na edukaci příslušníků generace Z. Právě ti, jak ukazují výsledky projektu Mendelovy univerzity s názvem Wasteful generation, v oblasti šetrného nakládání s jídlem značně tápou. Přestože se o tematiku plýtvání potravinami zajímá 68 % z nich, své úmysly neumí převést do praxe a poté, co se osamostatní, plýtvají jídlem odhadem o třetinu více než během soužití s rodiči.
#Safe2Eat podporuje informovanou volbu a péči o zdraví
Pestrá a nutričně vyvážená strava pozitivně ovlivňuje tělesné zdraví i duševní pohodu a pomáhá předcházet řadě civilizačních onemocnění. „Cílem kampaně #Safe2Eat je zvyšovat informovanost občanů v problematice zdravého a bezpečného stravování a usnadnit tak jejich každodenní rozhodování. Letos se kromě správné manipulace s potravinami v kampani zaměřujeme také na porozumění údajům na obalech výrobků nebo na takzvané nové potraviny, ať už jde o nově vyvinuté produkty nebo artikly tradičně konzumované mimo Evropskou unii,” uvedl Jindřich Fialka k cílům kampaně EFSA pro rok 2025.