Na Univerzitě aplikovaných věd v Hannoveru  byl navržen inovovaný postup  výroby tvarohu z mléka předem zahuštěného mikrofiltrací.

Existuje možnost  použít k zahuštění mléka polymerní membrány (velikost pórů 0,1 – 0,5 μm), přičemž lze dosáhnout obsahu syrovátkových bílkovin v permeátu nejvýše 0,3 až 0,4 %. Při použití keramických membrán s rovnoměrným tlakem podél membrány (UTP = Uniform Transmembrane Pressure) lze získat permeát s obsahem syrovátkových bílkovin 0,65 – 0,70 %, ale je nutné doplňkové cirkulační čerpadlo. Výzkumníci vyvinuli optimalizovaný postup bez UTP, při kterém má permeát nejméně 0,5 % bílkovin (v závislosti na předcházejícím ošetření mléka) a lze dosáhnout délky  procesu až 9 hodin a průtoku pětkrát většího než při UF.

V rámci nového postupu se sýrařské mléko výše popsanou mikrofiltrací zahustí (faktor 1,8), může následovat přídavek syřidla (není nutné, alepřispívá ke zlepšení konzistence čerstvého sýra,  jeho spotřeba je poloviční proti obvyklé dávce) a poté  se fermentuje pomocí tradičních startovacích kultur (25 ºC,14-16 h). Po oddělení syrovátky (o sušině 6,2 %) se získá tvaroh s výřežností o 20 % vyšší než při konvenční metodě (3,65 až 3,70 kg mléka na 1 kg tvarohu). Obsah bílkovin ve výsledném tvarohu činil 12,2 – 12,3 % (obsah kaseinu 5,8 %),  zvýšil se  obsah minerálních látek, ale obsah laktózy byl nižší než v konvenčně vyráběném tvarohu.

Výhodou je výrazné snížení objemu kyselé syrovátky.

Permeát zbylý po předběžném zahjuštění mléka lze využít s ohledem na jeho funkční vlastnosti použít např. k výrobě bílkovinného koncentrátu (WPC).

European Dairy Magazine, 2006, č. 4, s. 5  Zdroj info ÚZPI