Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 21. srpen 2025:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2025
číslo 8/2025&nbs ... více - 22. červenec 2025:
Bramborářský seminář v Březové
Bramborářský seminář 5. srpna 2025 o ... více - 27. červen 2025:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2025
číslo 6/2025&nbs ... více
Renata Šarjaková, 28. listopad 2005
Dopad živočišné výroby na životní prostředí
Dopad živočišné výroby na životní prostředí
Udržitelnost chovu hospodářských zvířat vyžaduje zohlednění sociologických a ekologických hledisek při dalším vývoji živočišné výroby.
Stoupající povědomí veřejnosti o kladném, ale i záporném dopadu hospodaření vyžaduje objasnění těchto vlivů a také schopnost farmářů analyzovat vedlejší účinky živočišné výroby.
Zvláštní význam mají pastviny a hospodaření na nich v rámci živočišné výroby. V oblastech s intenzivním chovem zvířat, jsou pastviny považovány za prostředek pro zmírnění a omezení znečištění. V prostředí, kde změny v živočišné výrobě vedly k omezenému využívání pastvin vzniká otázka, jak chránit krajinný ráz a udržitelnost lokálních krmných zdrojů.
Potenciální dopad chovu hospodářských zvířat na životní prostředí je spojen hlavně s intenzifikací chovu drůbeže, prasata a dojnic. Hlavní dopady jsou spojeny s ustájením zvířat, které vede k znečištění vzduchu a vody v souvislosti s emisí dusíku a fosforu z hnoje. Evropské země regulují potenciální znečištění řadou mechanismů.
V pastevních systémech, kde je znečištění dusíkem spojené s aplikací dusíkatých hnojiv, fungují legislativní opatření. Jejich aplikace pravděpodobně vede k tomu, že pro veřejnost jsou důležitější vlivy užívaných systémů v živočišné výrobě na kvalitu potravin a welfare zvířat než vlivy na vzduch a kvalitu vody.
Zatížení pastvin přežvýkavci může měnit strukturu a složení pastvin a mít potenciální dopad na biodiverzitu a produkci metanu (skleníkového plynu). Maximální zatížení pastvin v Evropě zohledňuje tuto možnost.
Liv. Prod. Sci., 96, 2005, č. 1, s. 3-128 Zdroj info ÚZPI
Zvláštní význam mají pastviny a hospodaření na nich v rámci živočišné výroby. V oblastech s intenzivním chovem zvířat, jsou pastviny považovány za prostředek pro zmírnění a omezení znečištění. V prostředí, kde změny v živočišné výrobě vedly k omezenému využívání pastvin vzniká otázka, jak chránit krajinný ráz a udržitelnost lokálních krmných zdrojů.
Potenciální dopad chovu hospodářských zvířat na životní prostředí je spojen hlavně s intenzifikací chovu drůbeže, prasata a dojnic. Hlavní dopady jsou spojeny s ustájením zvířat, které vede k znečištění vzduchu a vody v souvislosti s emisí dusíku a fosforu z hnoje. Evropské země regulují potenciální znečištění řadou mechanismů.
V pastevních systémech, kde je znečištění dusíkem spojené s aplikací dusíkatých hnojiv, fungují legislativní opatření. Jejich aplikace pravděpodobně vede k tomu, že pro veřejnost jsou důležitější vlivy užívaných systémů v živočišné výrobě na kvalitu potravin a welfare zvířat než vlivy na vzduch a kvalitu vody.
Zatížení pastvin přežvýkavci může měnit strukturu a složení pastvin a mít potenciální dopad na biodiverzitu a produkci metanu (skleníkového plynu). Maximální zatížení pastvin v Evropě zohledňuje tuto možnost.
Liv. Prod. Sci., 96, 2005, č. 1, s. 3-128 Zdroj info ÚZPI
Vytiskni tuto stránku