Mediace představuje základní prvek při řešení sporů, který kultivuje tržní prostředí, rozvíjí samoregulaci u států i firem jako účastníků trhu (podmínka WTO pro přechod od obav např. v rámci problematiky TBT/SPS ke sporům) a pozitivně ovlivňuje hodnocení fungování společnosti/trhu ze strany veřejnosti a spotřebitelů. Svou multidisciplinární povahou (slučuje poznatky z práva, psychologie, sociologie, sociální práce a komunikace) mediace odpovídá na výše zmíněný požadavek komplexního přístupu a zohledňování kontextových rizik při podnikání. Jako součást základního portfolia odpovědného podnikání se mediace dosud uplatňovala v globální zemědělsko-potravinářské agendě např. při pozemkových sporech, řešení znečišťování vody a půdy, při sporném využívání přírodních zdrojů (nadměrný odběr vody a související pokles hladiny spodní vody) nebo v pracovně-právních otázkách (ochrana zaměstnanců, kolektivní vyjednávání). Jako mimosoudní mechanismus řešení sporů je v členských zemích OECD institucionálně zakotvena téměř půl století, v ČR cca 25 let. Podpora mediace má v zemích EU různou intenzitu. Některé státy ji umožňují, jiné povzbuzují k jejímu využití a další ji při sporu stanovují jako (finančně zvýhodněnou) povinnost (např. Německo). Právní platforma pro uplatnění mediace (nejen zapsanými mediátory) tedy existuje.

Reálné využívání a účinnost mediace závisí především na praxi a přístupu zúčastněných stran. Potvrdilo se, že nejefektivnější je mediace v prostředí systému, který podporuje, anebo dokonce odměňuje dohodu (např. je poskytován smírčí příplatek/vyšší advokátní odměna oproti případu, kdy dojde k ukončení řízení meritorním rozhodnutím soudu), a kde je zřetelná i vládní podpora mediace (např. závazek vlády/státních podniků využívat mediaci, jsou-li jednou ze sporných stran). V ČR je možné dokumentovat jak méně úspěšnou, tak velmi úspěšnou zkušenost. Před deseti lety (tj. v období přijetí zákona o mediaci) přinášely mediace v občanském/rodinném právu z nařízených případů jen jednotky dohod ročně. Naopak dvouletý pilotní projekt v oblasti spotřebitelských sporů dosáhl u 132 mediací více než 80% úspěšnosti uzavření dohodou.

Mediace oproti soudním řízením nabízí řadu výhod: proces od podání návrhu do ukončení netrvá roky, náklady jsou nižší a celý průběh zůstává pod kontrolou účastníků. Zachovává se důvěrnost a ochraňuje se obchodní tajemství díky mlčenlivosti mediátora, což posiluje vzájemnou důvěru i pro budoucí vztahy. Zajistit lze i vymahatelnost výsledné dohody (resp. smlouvy dle občanského/obchodního zákoníku) tím, že si ji strany nechají schválit u soudu (soudní smír) nebo že má formu notářského/exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti. České prostředí tak disponuje efektivním nástrojem, který může významně přispívat k pozitivnímu vývoji v sociální i ekonomické oblasti, pokud jeho využití posílí skutečnost, že je normální se nesoudit.

Zpracovalo: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 18. září 2025, Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz