Dopady sucha ve střední Evropě v podobě snížených výnosů zemědělských plodin, napjatých dodávek energie (odhadovaný pokles výroby u hydroelektráren o více než 25 %), přerušení říční dopravy/obchodu (pokles o 40 %) nebo degradované krajiny rostou. Zemědělství je nejpostiženějším sektorem. Rostou plochy závlah (v zemích OECD v posledních dvou dekádách o 4 %) a narůstá odběr vody pro zemědělství (v mnoha regionech o více než 20 %). Současně přetrvává nejasné hodnocení účinnosti adaptačních opatření na sucho zvyšujících výnosy plodin (studie uvádějí zvýšení 15 %, ale i 64 %), nedostatek studií o dopadech sucha na objem plodin a pouze dvě evropské země poskytují financování na plodiny odolné vůči suchu v rámci svých národních strategických plánů pro zemědělství.

Stále více jsou uplatňována proaktivní opatření (snižovat zranitelnost, udržovat produktivitu, udržitelně využívat zdroje) ke snižování rizik. Motivuje k nim mj. i přechod z tradičního pojištění (založeného na odškodnění/kompenzaci skutečných ztrát) na pojištění založené na indexech (výplaty na základě pozorovaných změn povětrnostních podmínek bez ohledu na výskyt/rozsah škod poskytující zemědělcům větší flexibilitu). Umožňuje to snížit náklady pojistitelů, ale i zlepšit dostupnost pojištění pro nízkopříjmové subjekty/regiony. V této souvislosti roste úloha kvalitních dat pro veřejné, komerční i výzkumné využití (třeba právě v pojistných produktech). Odhady uvádějí, že každý dolar investovaný do odolnosti vůči suchu může přinést ekonomickou návratnost až deset dolarů. Správnými politikami a investicemi (mj. do meteorologické infrastruktury a platforem pro sdílení dat) mohou vlády snížit bezprostřední dopady sucha a zároveň zajistit dlouhodobé výnosy. Klíčové je zajištění trvalého financování prevence sucha (prevence stojí ve srovnání s reaktivními přístupy a obnovou 3x méně). V posledních letech došlo k významnému pokroku ve veřejném financování rizik sucha a navýšily se zdroje na celostátních úrovních i na úrovních nižších. Protože však prevence zahrnuje více odvětví/činností, stále přetrvávají komplikace při přidělování/koordinaci finančních prostředků.

S ohledem na nedostatek vody v ČR představuje boj se suchem klíčovou mezioborovou/meziresortní prioritu pro stát i stovky obcí v jednotlivých krajích. V roce 2022 zažila třetina Evropy jedno z nejhorších such v historii kontinentu a mezinárodní spolupráce se v posledních letech dále zintenzivnila (viz IDRA, UNCCD, portál FAO, IDMP). České angažmá v této oblasti je výjimečné, ať už v evropském nebo globálním měřítku. Aktuální výhled OECD proto představuje pro zainteresované subjekty v ČR významný informační zdroj.

Zpracoval: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 26. června 2025
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz