Zavádění politických nástrojů omezujících potravinové ztráty a plýtvání na národní úrovni se významně zrychlilo po roce 2015, kdy byly přijaty cíle udržitelného rozvoje (mj. i SDG 12.3 snížit celosvětové plýtvání potravinami na obyvatele na polovinu). V posledních letech uváděly odhady FAO ztráty při prvovýrobě, posklizňové úpravě, skladování, zpracování a balení cca 13,3 % světové produkce potravin; plýtvání ve zbývajících částech dodavatelského řetězce ve výši cca 19 %, což je ekvivalent 1,05 mld. tun potravin (z toho na úrovni maloobchodu 12 %, horeca segmentu 28 % a domácností 60 %). Metodickou podporu (index potravinových ztrát a index plýtvání potravinami) v této problematice poskytuje FAO spolu s UNEP. Z analyzovaných 43 zemí však využívají index FAO jen dvě (z evropských Švédsko), což přispívá k nedostatku harmonizovaných údajů pro měření a monitoring na mezinárodní úrovni.

Produkce potravinového odpadu v domácnostech na obyvatele je napříč příjmovými skupinami podobná. Naopak na úrovni zemědělského podniku je produkce potravinového odpadu vyšší v bohatších regionech. Z průzkumu však vyplynulo, že např. dobrovolný kodex FAO pro snižování množství odpadu uplatňuje pouze polovina respondentů/zemí.

V EU se zkazí nebo vyhodí cca 20 % celkového množství potravin. V ČR tvoří potravinový odpad 1081 tis. tun ročně (2022) a v posledních letech se ho daří snižovat. V období 2018-2022 šlo o pokles o 5 %, zejm. díky zavedení povinnosti darování potravin/možnosti darování teplých pokrmů/finanční podpory potravinovým bankám (v r. 2022 přerozdělily 11 tis. tun potravin pro 313 tis. lidí žijících zpravidla pod hranicí příjmové chudoby). Také se rozvíjí oddělené soustřeďování odpadů ze stravovacích zařízení a roste počet zapojených obcí.

Zpracoval: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 12. června 2025
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz