Lokálně orientovaná politika pomáhá každému regionu, městu, odvětví (place-based industry policies) nebo obci v jeho rozvoji a dosahování jeho potenciálu. Může být řízena centrálně nebo delegována na nižší správní úrovně.

Její uplatnění je vhodné například v kontextu postupující urbanizace, při které často dochází k poklesu investic a pracovních příležitostí ve venkovských oblastech. Při dosavadním řešení rozvoje těchto oblastí pomocí tradičních horizontálních schémat („spatially blind policies“) se jevily mechanismy automatického přizpůsobení (zejm. mobilita pracovních sil/firem) jako dostačující a rozhodování reagovalo na místní potřeby nanejvýš nepřímým / kompenzačním způsobem. Docházelo tak k přehlížení nehospodárností (např. s aglomeracemi spojené znečištění, přetížená infrastruktura/služby, drahé bydlení, zábory půdy aj.) a v kombinaci s tržními selháními a přetrvávající územně asymetrickou výkonností vznikaly vysoké dlouhodobé náklady (sociální platby, snížené poskytování kvalitních veřejných/ekosystémových služeb, oslabená důvěra v sociální soudržnost).

Navíc v posledních 20 letech zaznamenala OECD zpomalení růstu produktivity členských ekonomik a vyhodnotila dosavadní úroveň investic (cca 20 % HDP v zemích OECD) jako neúčinnou.

Stávající transformace s nesrovnatelně vyšší úrovní investičních nároků a posilováním obrany/odolnosti vede k hledání nových cest rozvoje a mj. také k související aktualizaci územní/kohezní politiky (dochází k ní nejen v EU, ale i v USA, Japonsku a mnoha dalších zemích). Součástí uvedené aktualizace jsou i přístupy orientované na místo (place-sensitive / place-based policies). Reagují přímo a cíleně na prostorově diferencovaná tržní selhání, reflektují dlouhodobé přínosy územně vyváženého ekonomického prostředí a podporují poskytování místních veřejných statků a rozložení produktivity/služeb v celém prostoru.

Mnoho veřejných statků/služeb má typicky místní charakter a nedochází u nich k delokalizaci. Podstatnou roli při jejich produkci/poskytování hraje partnerství/sousedství (města-venkov, aktéři potravinových / dodavatelských řetězců, družstva, sdružení, asociace apod.). V důsledku tak mohou být jednotící tendence a integrované přístupy (breakdown silos + pool resources) srozumitelně doplněny o multifondové způsoby finančního zajišťování místní agendy. S produkcí veřejných statků a péčí o ně je tradičně úzce svázán i agri-food sektor a zemědělsko-politická problematika.

Transformační nároky mají vést mj. k odolnosti vůči katastrofám a šokům. Při překonávání těchto událostí se v první linii nacházejí i obce. V ČR je obsazení této linie velmi početné (více než 6000 obcí). Současně územní socio-ekonomické disparity v ČR rostou. To nabízí pro uplatnění lokálně orientované politiky výjimečnou příležitost.

Zpracoval: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 30. května 2025

Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz