V Srbsku poklesla spotřeba vepřového masa domácí produkce, a to dočasně zastavilo růst jeho ceny. Aktuálně se prodávají prasata za cca. 1,5 EUR/kg živé váhy, ale při dnešních vysokých cenách krmiv by bylo zapotřebí, aby tato cena byla minimálně 2,10 EUR/kg.
V loňském roce zasáhlo USA 20 klimatických a povětrnostních katastrof (hurikány, požáry a sucha), z nichž každá způsobila škody přesahující 1 miliardu dolarů.
Nově je Írán připraven dodávat Libanonu pšenici. Íránský nejvyšší diplomat během setkání v Bejrútu ujistil libanonské představitele o odhodlání Teheránu podpořit Libanon ve všech oblastech, „zejména v dodávkách pšenice“.
V roce 2021 Vietnam dovezl téměř 22,3 milionů tun krmných surovin pro zvířata v celkové hodnotě 9,07 miliardy USD. Tyto informace oznámilo ministerstvo zemědělství VSR na konferenci o produkci prasat, zvýšení výroby krmiv a posílení obchodu, která se konala 18. března v Hanoji.
Současná situace na Ukrajině a s ní související omezení vývozu celé řady produktů je důvodem pro znepokojení i pro Čínu.
V Bosně a Hercegovině aktuálně probíhá debata o potřebě zákazu vývozu surového dřeva. Důvodem je, že se domácí dřevozpracující průmysl potýká s nedostatkem surovin. Například jen v Republice Srbské v Bosně a Hercegovině jsou kapacity dřevozpracujícího průmyslu více než 2x vyšší než je momentální možná těžba.
Situace se zásobováním a dovozem obilovin do Libanonu je v současné době velmi složitá a je silně ohrožena. Po desetiletí byla Ukrajina hlavním dodavatelem pšenice, nyní jsou přímé obchodní vztahy vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu zcela zablokovány.
Průměrné náklady na produkci drůbežího masa činí v této zemi 2 EUR za kilogram, což je o 17 % více oproti loňskému roku. V prvním měsíci letošního roku se v Kazachstánu vyrobilo více než 8 tisíc tun čerstvého drůbežího masa (tj. o 0,5 % více než v lednu 2021). Nárůst zaznamenala výroba mraženého drůbežího masa (téměř o 10 % a činila necelých 12 tisíc tun).
V únoru 2022 vydalo OECD publikaci zabývající se vlivem omezení mobility pracovních sil v důsledku pandemie COVIP-19 na ekonomiku členských i nečlenských zemí OECD.
